Pes je velmi inteligentní zvíře. Ví a vnímá i to co my lidé často nevnímáme. Sluch, čich i celkové vnímání toho, co se kolem něj děje má pes mnohonásobně citlivější než člověk. Pro mě jsou pejsci ukázkou vědomého přístupu k životu, protože vědí/znají informace, které my lidé ne. Dokonce ví i o svých páníčcích věci, které ani sami páníčkové nevnímají. Jak hluboce nás mají přečtené, o tom si můžeme napsat někdy příště. Dnes s vámi budu sdílet příběh, který se reálně odehrál. Pejsci mě nepřestávají překvapovat a udivovat svou úžasností, kterou nás lidi vedou k poznání a učení se novému. Celá situace netrvala ani 10 minut.

Nikdo netuší, kde berou mámy dětí sílu na překonání kritického období, které následuje po rozpadu vztahů s jejich partnery. Podpořit je může rodina, přátelé, různé organizace, ale nikdo s nimi nebude v kontaktu každý den a klidně i po celých 24 hodin. Tedy pokud se nerozhodnou žít ve svazku, zvaném mommune.

Jakápak sebehodnota? Vždyť nic neumíte, nejste v ničem skutečně dobrá, všichni jsou dál a výš, vzhledově to také není na titulku časopisů a snad ve všem máte šílené rezervy. Za životem spíš tak pokulháváte. Ba co víc, snažíte se přece ze všech sil, aby ostatní byli spokojení, ale jste smolař, viďte? Nikdo to dostatečně neocení. Vždycky se pro všechny rozpůlíte, ale vyčtou vám, že jste se nerozčtvrtila. Popisuju teď i vaši řeholi? I k vám je svět tak nespravedlivý? A bude hůř! Jděte k zrcadlu a seznamte se s viníkem. To jen vy takto vnímáte sebe samu. A ostatní svádíte k tomu, aby vás tak brali.

Napadlo vás někdy, že nepotřebujete zubní pastu z obchodu? Jsme tak zvyklí si kupovat hygienické prostředky, že nás ani nenapadne si vyrobit pastu doma. Přitom není nic lehčího. Stačí nakoupit ingredience, které možná i běžně nakupujeme a smícháme je dohromady. Nejen že tím vyloučíme chemii, která se v pastách nachází, navíc tím nebudeme spotřebovávat plasty. A to za to stojí.

Biofilie není název nemoci, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale hypotéza Edwarda O. Wilsona, známá už přes 30 let. Hovoří o geneticky zakódované potřebě člověka permanentně se spojovat s přírodou a jinými formami života. Někteří současní rodiče a děti moderního světa se rozhodli tento gen zřejmě přepsat.

Heslo, že je lepší vyhořet, než se stěhovat, je opravdu velmi trefné. Vždyť vás čekají hodiny balení, úklidu a následně dny vybalování a rovnání všeho na své místo. Jak jednoduché by bylo škrtnout sirkou? A nebo by šlo stěhování i bez ztráty času? Víte, kolik doma máte věcí, které nepotřebujete?

Velikonoce nebo také svátky jara. S velikonočními prázdninami a státním svátkem to máme pět dnů volna v kuse. Pojďte tento krásný čas využít s dětmi, rodinou a přáteli. Ve svém článku jsme pro vás připravila několik typických tradičních zvyků, na které byste neměli zapomenout. Máte rádi Velikonoce? Jak na ně vzpomínáte? Myslím, že většina dětí miluje zvyky, tradice a pravidelnost jim dává do života řád. Který rodič by si nepřál, aby děti vzpomínaly na krásné zážitky a chtěly je zase předávat dál. Je přece krásné, když třeba čtyři generace po sobě dodržují stejné zvyky.

Velikonoce jsou za pár dní, což je ideální doba na nějaký výlet či menší dovolenou. Díky státnímu svátku v pátek a v pondělí budeme mít 4 volné dny, což je na nějaký poznávací nebo relaxační zájezd zcela dostačující.

Vím, vím, jarní příjemné téma jako vyšité, viďte? Jenže drogově závislí lidé prostě mezi námi jsou. A s prvními intenzivně hřejivými paprsky je to hold tak nějak víc vidět. Ať je jaro, léto, nebo první středa v měsíci, drogově závislí se mezi nezávislými neoddiskutovatelně vyskytují. Tato problematika tady byla, je a zřejmě vždycky bude. Téma drog ale současně lehce jednoho svede k tomu, aby nad tím s opovržením ohrnul nos, bič a pryč. Nic nevidím a neslyším. Ale, zavírat před realitou oči nemá žádný valný smysl. Naopak. Je správné být ve střehu.

Digitální demence je termín vytvořený německým neurologem Manfredem Spitzerem. Popisuje změněný stav těla a ducha člověka, způsobený nadužíváním moderních digitálních technologií.