Podle jogínů je prána přítomná ve vzduchu, a přesto není kyslíkem, dusíkem ani jiným chemickým prvkem tvořícím atmosféru. Prána existuje v potravě, ve vodě, ve sluneční energii, a přesto to nejsou vitamíny, teplo ani ultrafialové paprsky, dokonce i myšlenka je jemnou formou prány. Prána prostupuje celým tělem i tam, kam nemůže vzduch. Prána je naší pravou potravou, protože bez prány není život možný. Pomocí kontroly dechu můžeme tuto energii po těle rozvádět.
Co znamená pojem Pránájáma ?
Skládá se ze slova „prána“ a „ajáma“, které znamená délka, rozšíření, zadržení, ale také kontrola. „Pránájáma“ je tedy učení jógy o kontrole prány člověka. Pránájáma je životně nejdůležitější učení, protože veškeré energie projevující se v podobě života jsou pránické: každá živá bytost od narození po smrt nevědomě používá pránu, a přesto nemusí cvičit pránájámu.
„Cílem jógy je tento pránický metabolismus vědomě zintenzivnit a kontrolovat, aby znásobil tělesnou, duševní a psychickou energii každého praktikujícího.“
Pránájáma zklidňuje psychiku a cvičí účinně schopnost soustředění tím, že si cvičenec zvyká vnímat pouze jevy vznikající v souvislosti s dechem. Některé typy pránájámy spojené s vytvářením odporu v dýchacích cestách, kdy stahujeme při dýchání hlasivky, pomáhají srdeční činnosti – zlepšují prokrvení srdce a plic.
Mezi základní účinky pránájámy patří:
Tělesné účinky:
- zachování a zlepšování tělesného zdraví,
- pročištění krve,
- zvýšení příjmu kyslíku,
- posílení plic a srdce,
- normalizace krevního tlaku,
- harmonizace a stabilizace nervového systému,
- podpora léčebných procesů a léčebné terapie,
- zvýšení odolnosti proti nákazám.
Psychické účinky:
- odstranění stresu, nervozity, depresí,
- zklidnění myšlenek a emocí,
- vnitřní vyrovnanost,
- rozpuštění energetických bloků.
Při praktikování pránájámických cvičeni je nutno respektovat určité zásady:
Pránájámické techniky neprovádíme s plným žaludkem! Nejlépe 1-2 hodiny po lehkém jídle, zhruba 3 hodiny po jídle těžším.
Pránájámu většinou provádíme v některém jógovém sedu, pokud není uvedeno jinak, případně s ohledem na zdravotní stav v běžném sedu, např. na židli. Trup držíme vzpřímený, ale uvolněný. Ruce položíme volně na kolena dlaněmi vzhůru, spojíme palec a ukazovák, ostatní prsty jsou nataženy. Během cvičení necháme oči zavřené.
Všechna pránájámická cvičení provádíme velice jemně, bez přílišného úsilí a pouze za předpokladu, že prováděné cvičení je nám příjemné. Pokud dochází k nepříjemným pocitům po cvičení, je nutno snížit dávky, případně cvičení zaměnit za jiné. Eventuální potíže je nutno konzultovat s odborníkem v oblasti jógy.
Začínáme-li provádět pránájámická cvičení, volíme vždy nejprve dávky menší, které můžeme teprve časem postupně prodloužit. Totéž platí také o dechovém rytmu, je-li pro některá cvičení předepsán. Začínáme vždy u rytmů nejnižších a po týdnech pravidelného cvičení je můžeme pomalu a mírně zvyšovat. Jakékoli rytmické dechové cvičení musí být vždy po celou dobu jeho provádění příjemné. Vezmeme-li v úvahu, že nejnižší používané rytmy představují nádech či výdech na dvě doby, můžeme říci, že postupné zvýšení na rytmus výdechu a nádechu zhruba v délce šesti až osmi dob, zcela postačí pro účely, které sleduje pránájáma, jako součást celého systému jógy. Délka pránájámických cvičení se má přizpůsobit doporučeným dávkám, které se u většiny technik pohybují zhruba od 1 do 5 minut. Nadměrné prodlužování pránájámických technik nelze doporučit s ohledem na bezpečnost cvičení.
„Pránájámické techniky je nutno praktikovat pravidelně, každý den, a chceme-li využívat jejich výhod, je nutno připojit také správnou koncentraci.“
