Za závislost na partnerovi může výchova v dětství (2. část)

Podle teorie citové připoutanosti, která v současné době patří mezi nejvlivnější teorie ve vývojové psychologii si 20% z nás vytvořilo v dětství úzkostnou a 25% vyhýbavou citovou vazbu. Vzhledem ke vzájemné přitažlivosti obou skupin, žije teoreticky až 45% lidí v disfunkčním vztahu.

Obrázek: d20cb833d0ba5012ec229b9ed8076e75fbaab3ad
Zdroj: unsplash.com


Že je náš partnerský vztah nějakým způsobem disfunkční si uvědomíme velmi brzy. Zpočátku života problém řešíme nejčastěji výměnou partnera, později začneme obviňovat sami sebe. Příčin může být mnoho, ale možná není nutné hned navštěvovat psychologa. A nebo můžeme jen chtít svůj stávající vztah vylepšit, posunout jej na intimnější úroveň, získat větší klid či se trochu sebevzdělat, než se vrhneme do nového, který bude konečně ten osudový.

 

Nikdy není na škodu, udělat si test!

Klikací test s okamžitým vyhodnocením je volně k dispozici například na https://vas-psychoterapeut.cz/dotaznik.html nebo si můžeme upřímně odpovědět na devět jednoduchých otázek, které nás nasměrují ke zjištění, že je naše citová vazba bezpečná a problém bude jinde nebo naopak, že je účelné se v sobě trochu více pošťourat.
 

Tedy otázky zní takto:

  1. Cítíte při odloučení od partnera zvýšenou, nepříjemnou úzkost?

  2. Je pro vás nepříjemné být sám?

  3. Přemýšlíte neustále o tom, co si váš partner myslí nebo cítí?

  4. Je pro vás těžké věřit, že city vašeho partnera vůči vám zůstávají stabilní?

  5. Neustále kontrolujete zprávy v telefonu; všimnete si, že vaše úzkost stoupá a klesá podle toho, zda nedostáváte nebo dostáváte zprávy?

  6. Potřebujete neustálé ujišťování a náklonnost, abyste se cítili dobře?

  7. Cítíte zvýšenou nebo dokonce iracionální úroveň žárlivosti?

  8. Máte strach, že se na partnera příliš upínáte?

  9. Máte pocit, že vaše citové potřeby nelze nikdy naplnit?
     

Čím více kladných odpovědí, tím větší je naše úzkost ze samoty a tím pádem i riziko, že svého partnera dusíme péčí a žárlivostí zároveň a že jej nakonec stejně ztratíme. Takový vztah, spíše než lásku, připomíná časově i psychicky náročné zaměstnání s výplatní páskou vyvolávající jen frustraci a pochybnosti o vlastních schopnostech.

Jak dál postupovat, když test vyšel pozitivně?

Podle psychologů jsou tři fáze, kterými si musíme projít, pokud chceme svůj vztah zachránit nebo nabýt schopnosti nějaký stabilní navázat.
 

  1. Musíte si uvědomit, že máte na svého partnera úzkostnou citovou vazbu a v čem spočívá.
    Nenechte se oklamat tím, že si myslíte, že jste altruistický dárce, když ve skutečnosti chcete pozornost a náklonnost - a možná také chválu a vděčnost - od každého kolem. 

     
  2. Jakmile zjistíte, že jste na partnerovi úzkostně závislí, můžete začít s úpravami svého chování.
    Nebuďte vždy tím, kdo jako první pošle sms nebo zatelefonuje. Zajistěte rovnováhu ve vztahu, ať už jde o blízké přátelství nebo romantický vztah. Vezměte si od druhého člověka občas volno a dělejte něco úplně jiného. Dejte svým přátelům nebo partnerům čas se nadechnout. Neočekávejte, že vám váš partner nebo přátelé budou vždy k dispozici. Nechte je dělat si vlastní věci. Najděte si něco jiného, abyste zahnali své pocity osamělosti a vaši touhu po pozornosti, náklonnosti a chvále.

     
  3. Změnou svého chování vytvořte nové Já.
    Vytvoření nového zvyku trvá asi šest týdnů, což je samozřejmě hrubý odhad. Bez ohledu na to, jak dlouho to trvá, se nové zvyky nakonec vryjí do vašeho mozku a významně změní vaše neurální sítě. Jakmile k tomu dojde a odoláte pádu zpět do starých vzorců chování, jste na správné cestě k tomu, abyste se stali novým člověkem - člověkem, který s ostatními lidmi interaguje klidněji a díky tomu s nimi vytváří bezpečnější vazby.

     

Ovšem jakkoliv je návod stručný a jasný, nemusí stačit k proniknutí do podstaty problému. Ze zkušeností psychoterapeutů vyplývá, že ani tak nezáleží na tom, jaké zážitky si z dětství přineseme, ale je důležitější, jak je pak v dospělosti chápeme. Proto je velmi užitečné podívat se na svůj dosavadní život jako na příběh, který je sledem těch nejsilnějších interakcí s rodiči, příbuznými, učiteli a dalšími lidmi, kteří se nějakým způsobem připletli k naší výchově a pochopit, jak vnímání těchto zážitků postupně formovalo náš způsob, jak prožíváme své vztahy a jak v nich jednáme.


Přečtěte si první díl, který je zaměřený na důležitost vřelého vztahu mezi vámi a dítětem včetně nejčastějších chyb ve výchově. 

Reklama

Podobné články

Obrázek: db21430832b0c121f7e8206161aa36ec78970793
Obrázek: 55e2ea88d2826ef6e6b95988c35a935ccfc67643
Obrázek: 383b689e5f36a7e0bb7b8829c6e2996a1ed81b51
Obrázek: 8cb211f3ac87774e8a3110ede9d6487a7f23c768
Obrázek: 28dafeaa298569527bf2af6eb18fe11a859cb398