Co můžete udělat pro své zdraví

V předchozích měsících se v médiích zprávy nejčastěji točily okolo možného onemocnění koronavirem. Jako preventivní opatření proti němu byly převážně doporučovány roušky, nestýkání se mezi sebou, co nejčastější užívání chemických desinfekcí, nošení rukavic atd. Lze to ovšem brát jako jedinou a skutečnou prevenci? Zjevně nikoli. Podívejme se tedy na to, co můžeme udělat pro zachování celkového zdraví.

Obrázek: 0ab747b87a78388c381c14242dd32da7c822a42b
Zdroj: pixabay.com

Dbejte o vnější, ale i vnitřní hygienu

Nejen kvůli koronaviru či dalším původům nakažlivých onemocnění je samozřejmě nutné dbát na čistotu a dodržovat základní hygienická pravidla a zásady. Jinak řečeno bychom se měli vždy snažit udržovat čistotu. Ta se má ovšem projevovat nejen ve smyslu vnějším (třeba tím, že se budeme pravidelně mýt, hlavně před jídlem), ale i vnitřním (kromě zamezování přísunu škodlivin do organismu je též nutné pročišťovat krev. O tom jsme se zmiňovali v mém předchozím článku.)
 

Je koronavirus opravdu tolik zákeřný?

Leč nakažlivé choroby nejsou v dnešní době nejnebezpečnější faktory, ani nepatří k nejčastějším příčinám úmrtí. To platí i v případě koronaviru, což potvrdil i Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Dle jím zveřejněné zprávy covid-19 nebyl primární příčinou úmrtí u 60 procent lidí, kteří umřeli poté, když onemocněli koronavirem. Zemřeli totiž na jiné chronické nemoci, které měli již dávno před tím. Nejčastěji šlo o nemoci srdce, dýchací soustavy nebo cukrovku.
 

Obecně jsou nejvíce rozšířené a z hlediska úmrtnosti i nejnebezpečnější tzv. civilizační choroby, na jejichž následky umírá stále více lidí. Ani u nás většina lidí nezemře v důsledku přirozeného stáří, ale zabijí je tyto moderní choroby. Jen srdečně cévní a nádorová onemocnění způsobují kolem 80 procent předčasných úmrtí. Další patologické stavy vyplývají z otrav toxickými látkami, které se do těla mohou dostat z rozličných zdrojů.
 

Mnozí lidé, kteří se dostali k burcujícím zprávám a uvědomili si rizika těchto onemocnění, z toho však často vyvodili nesprávné závěry. Leckdy se tím nechali vystrašit a třeba začali nakupovat všemožné medikamenty. Nebo se nechali naočkovat různými nepatřičnými prostředky, jež se nabízejí (lépe řečeno vnucují). Leč dramatický nárůst civilizačních chorob vyvolává nutnost hlubšího pochopení příčin onemocnění.
 

Své zdraví z drtivé většiny ovlivníme sami

Poznané zákonitosti bychom též měli prakticky využít, jinak řečeno potřebná opatření je nutno i následně zrealizovat. Místo zastrašování populace by se ovšem lidé měli vést k zodpovědnosti. Též by měli mít pozitivní motivaci a pochopit, že si mohou nejen prodloužit délku života, ale zlepšit i jeho celkovou kvalitu. Je prokázáno, že přibližně z 80 procent můžeme své zdraví ovlivnit sami. A to celkovým přístupem k životu (stravováním, pohybem na čistém vzduchu i dalšími opatřeními).
 

Strava je základ všeho

Nejpodstatnější vliv má ovšem způsob stravování, neboť je potvrzeno, že skladba jídelníčku patří k rozhodujícím faktorům působícím na naše zdraví. A nejen to. Úměrná konzumace kvalitní stravy dokonce i prodlužuje život.


Australský biolog a dietetik Claude Banf na základě celoživotního výzkumu dospěl k závěru, že člověk, který trvale dodržuje zásady správné výživy, by mohl žít o patnáct až třicet let déle.
 

Vnímejte potřeby svého těla

Co tedy můžeme udělat proto, abychom byli zdravější a cítili se co nejlépe? Zaprvé bychom se měli vnitřně probudit a začít si všímat nejen vlivu okolí, ale i odezvy svého těla. Je třeba bděle vnímat, co mu dělá dobře a co škodí.


Celkově je potřeba zvolit aktivnější přístup k životu a péči o pozemské tělo. Nesmírně důležité je i náležité psychické nastavení. Správně cíleným úsilím vedoucím ke zdravému životnímu stylu můžeme minimalizovat rizika vzniku většiny soudobých chorob.
 

Prevenci onemocnění nepodceňujte

Základ zdravotní péče má tedy tvořit účinná prevence. Její původní význam je však jiný než dnes nejvíce propagované pojetí, jímž je nabádání k pravidelným lékařským prohlídkám atd. Vždyť v těchto případech se lékař snaží včas zjistit už vzniklé onemocnění. Mnohem lepší je vůbec neonemocnět. Skutečná prevence má předcházet vzniku onemocnění, tzn. trvale zajišťovat normální fungování celého organismu. Proto bychom si měli všímat zdravého těla v té době, kdy ještě nevnímáme bolesti či další problémy.
 

Živiny vedoucí k prospívání

Mimo jiné bychom měli tělu dávat jen takové potraviny a nápoje, které mu prospívají. Kromě udržování vnější i vnitřní čistoty těla je tedy nezbytné jeho dostatečné zásobování všemi potřebnými živinami a nepostradatelnými látkami. Proto je nutné dbát i na náležitou skladbu jídelníčku a přijímat vyváženou hodnotnou stravu, jež obsahuje dostatek vitaminů, minerálů atd.
 

Udělejte něco navíc

Též je moudré cíleně podporovat imunitu. Buď rozličnými extrakty z bylin (jako třeba z echinacey), medicinálních hub (např. z hlívy ústřičné) či dalšími přirozenými prostředky. Připomeňme si ještě řádný pitný režim a již zmiňovaný úměrný pohyb. Tyto skutečnosti ovšem nejsou nic nového, ale naopak byly známy již před staletími. Dokazují to i zásady moudrého Hippokrata, jenž léčil vhodnou stravou, nápoji, bylinami a vydatným cvičením na čerstvém vzduchu. Také říkal: „Nejsi-li ochoten změnit svůj život, není ti pomoci.“

Přeji všem brzké uskutečnění úspěšných změn k lepšímu.

Reklama

Podobné články

Jak vybrat svatební šaty
Obrázek: e6c95434825d14797c09d6b9dca6cfe38f266f3a
Obrázek: fdd76cd13bddf19ef277c070185ac64cd73dd995
Obrázek: bd06281e9912ec91c9148cad86e2dd4161c81979
Obrázek: recept na salát z čočky a pečené dýně