Gleidshop
Hlavní baner

Zase suché léto? Přestaňme sekat trávníky!

Také máte doma zahrádku a na ní vám roste krásná zelená tráva? Tak ruku na srdce, jak často ji sekáte? Současnost si potrpí více na estetiku než na funkčnost, a proto se k nám stále více dostávají produkty, které jsou krásné, ale jinak úplně k ničemu. Málokdo si pak uvědomí, že i takové pravidelné sekání trávníku u domečku nebo v parku nám přináší více problémů než užitku.

pixabay.com

 

Proč vlastně sekáme trávníky tak často?

No abychom se mohli kochat pohledem na ten kraťounký anglický trávníček, položit se na záda a užívat si pohodu letních dní a sluníčko. To v praxi znamená podívat se večer na předpověď počasí a jít spát se zachmuřeným výrazem, že zítra budete muset sekat trávník v těch hrozných vedrech.

A právě to sluníčko je jeden z důvodů, proč sekat méně. Rozhodně není nejdůležitějším důvodem, ale je jedním z nich. Když necháte trávu volně růst, vyšší tráva vám dělá přirozeně stín na hlínu, díky tomu se hlína nevysušuje tak rychle a do takové hloubky, takže vám nehrozí, že vám hlína vyschne natolik, abyste o svůj trávník přišli kvůli suchu. Na dlouhé trávě se zároveň ráno udrží víc rosy, která je zdrojem vody pro spoustu živočichů, kteří v trávě žijí. Pochopitelně jsou možnosti jak trávník pravidelně zavlažovat, ale nejsou v letním období lepší způsoby jak vodu využít, když máme každý rok extrémní sucha a neúrodu? Zkuste si někdy lehnout na rozpálený krátký trávník a potom na chladivé prameny dlouhé a šťavnaté trávy. 

 

Podporujme přirozený ekosystém

Dalším důvodem, proč mít delší trávník, je přirozená biodiverzita. Každý trávník je součástí ekosystému, ve kterém se množí rostliny i živočichové. Stále častěji posloucháme o tom, jak málo motýlů vídáme poslední roky a kolik včel vyhynulo, jak jsme chodili dělat věnce z pampelišek a sedmikrásek a najednou nikde nic není. Současně s trávou se vyseká spousta krásný a okrasných rostlin, které nám udržují ekosystém v rovnováze a kde máme možnost podpořit rozmnožování hmyzu, kterého ve světě tak rychle ubývá. Když sebereme živočichům stín a spálíme jim zem, odejdou jinam, a přitom každá půda potřebuje brouky, žížaly a další živočichy, kteří ji kypří, opylují květy a sami z ní mají vodu a stín. To je skutečný přírodní proces. 

 

Pojídání kytek a jejich sběr

Dnes se nám také nabízí Divoké kuchařky, které nám radí, jaké jíst rostliny a kytky. Můžeme si doma udělat sedmikráskový salát, přidat levanduli do pečení a různě s rostlinami experimentovat. Není hezčí pohled než na talíř plný přírody, který nás téměř nic nestojí a je prospěšný pro naše zdraví. Taky jsme jako lidé stvoření pro sběr. Místo lítání po obchodech můžeme sbírat byliny, doma si je sušit, dávat do limonád, dělat z nich mastičky... Budete mít potom radost, co všechno se zrodilo pod vašima rukama a to ani nemusíte pečlivě zkoumat složení, protože jste u veškeré výroby byli.

 

Když se nad tím člověk zamyslí, dává to ohromný smysl. Zjistíme, že koloběh, který tu byl dávno nastavený, můžeme klidně nechat plynout dál. Udržíme více vláhy, zachráníme život rostlinám i živočichům a koneckonců... koho z vás prostě baví každý třetí den vstávat s myšlenkou "sakra už je to dlouhý, musím to zase posekat".  Vždyť ten kolotoč je zbytečný. Sekám, abych rosil. Rosím, aby rostlo. Roste, abych sekal... 

Místo nákupu klimatizace zkuste zasadit stromy, nechte sekačku odpočinout, položte se do chladivé trávy a užívejte si léto tak, jak si zasloužíte. 

Celkové hodnocení:

Vaše hodnocení:

foto-redaktor

Iveta Pečivová

bloggerka a milovnice přírody

Iveta je maminkou temperamentního syna, který ji změnil život a inspiroval. Věnuje se blogování o přirozeném rodičovství, seberozvoji a udržitelném způsobu života. Vystudovala zdravotní školu, ale celý život tíhne k alternativní medicíně. Najdete u ní články s ekologickým zaměřením, hlavně inspirující rady a tipy jak si udržet domácnost bez odpadu.

Profil
Zaujal vás článek?

Sdílejte ho se svými přáteli

Výzkumy potvrzují, že tři čtvrtiny populace mužů a žen rádo nakupuje. Pětina z nich je doslova na pochůzkách při pořizování nových věcí závislá.

16.4.2020
Hodnocení:
Sergej Alexandrovič Jesenin (1895-1925) dostal na tomto světě vyměřených pouhých třicet let. Přesto dodnes řadu čtenářů nepřestává oslňovat svou skvostnou poezií bohatou na obrazy přírody, lásky a domova, do kterého se tak rád i po letech vrací.
28.9.2017
Hodnocení:

Digitální demence je termín vytvořený německým neurologem Manfredem Spitzerem. Popisuje změněný stav těla a ducha člověka, způsobený nadužíváním moderních digitálních technologií.

9.4.2019
Hodnocení:
Už se nám to blíží, v neděli 14. května mají svátek všechny naše maminky. Čím je potěšit?
10.5.2017
Hodnocení: