Gleidshop
Hlavní baner

Osudový muž? Ten, o kterém se nemluví!

Vedli jsme se sympatickým, opravdu starým pánem žensko-mužskou debatu. Krátili jsme si totiž čas v lékárně, která měla technické problémy s pokladnami. No, kdy jindy je taky vhodnější chvíle na technické potíže než v momentě, kdy skutečně pospícháte? On se hodně ptal a já tedy vyprávěla. Pokladny jsou najednou v lati a tak se rozcházíme. Na rozloučenou se ke mně však ještě přitočí a říká: „Jo, jo, ženský svět, ten jsem nikdy nepochopil. Někdy se až divím, že je tam vůbec místo pro chlapy. Jasně, možná ten jeden OSUDOVÝ, ale jinak se teda nechytáme!“ Tahle věta mi zněla v uších ještě tentýž večer u hrnku s horkou kávou. Jak tohle myslel? Osudový? Ženský svět a muži? Ti osudoví? U nich to přece začíná a končí.

freepik.com

 

Podpatky a odřená kolínka našich ratolestí

Onen muž zmínil ženský svět. Tedy svět plný chyb, emocí, slz, úsměvů, malých i velkých prohřešků v běžném dni, romantických melodií, podpatků, parfemovaných pudrů, roztomilé ostýchavosti, vonných svíček a povídání s kamarádkou o ničem. Ale také svět plný práce, úspěchů i pádů, odpírání, úkolů, vaření, praní, žehlení, odvozů na dětské kroužky, organizace rodinného managementu, péče, empatie, foukání na kolínka našich malých i velkých dětí, trpělivého naslouchání chlapským věcem našich partnerů (a posloucháme, i když po třetím slově nemáme ani páru, o jaké že auto součástce to vlastně mluví).

Zvenčí to tedy nakonec skutečně asi vypadá tak, jako by v ženském světě už nebyl kousek místa pro muže. Pro další muže. Pro ty OSUDOVÉ, jak mě poučil ten muž s tváří plnou vrásek. A přesto tam vždycky tenhle kousek byl, je a bude. Kousek, ke kterému si my ženy potají utíkáme, když máme poctivě splněno a přes den jsme se rozdaly. Až pak přichází občas na řadu kousek OSUDOVÉ skládačky, který v ženské hlavě dělá celoživotní paseku. A že je to příjemná paseka. 

 

Tak jak to s těmi osudovými muži vlastně je? 

Samozřejmě se teď všechny začneme cudně, hrdě a rozhodně právem hlásit k tomu, že ano, jistě. Rozhodně je tím osudovým mužem náš vlastní muž. Náš manžel, nebo jinak oficiální partner. Nic se nedá namítnout. A přesto. Při vší lásce a úctě k těmto našim mužům, zrovna je v článku nenajdete. Řeč je tentokrát o jiných mužích. O těch, jejichž jména se nesmí vyslovovat. Ti, o kterých se vlastně vůbec nemluví. Ti jiní, ti druzí. Nikdo o nich neví a přesto jsou životní, návykoví, tajní i tajemní, skrytí před zraky ostatních, kolují ženskýma žílama, prostě osudoví. 

 

Jejich poznávací znamení? Navždy vaši, i když patří jinam a jiným ženám. Každá takového nějakého máme. A to i ty, které říkají, že ne. No, no, jen se nedělejte a vraťte právě podmračené obočí hezky zpátky. Není třeba nesouhlasně kroutit hlavou, protože rozhodně nemluvíme o nevěře, jen o myšlence. O intenzivní ženské myšlence na toho jednoho osudového, který nám ani po x letech nedá spát. Není jeden z mnoha, je tak nějak životní. Nezapomenutelný. Je váš, i když není. Víte sama dobře, o kom tohle povídání je. Tak který to je pro vás? Snílek, nenapravitelný romantik, první láska z gymplu, dávný kolega, kamarád, uhlazený lékař, nebo naopak zdrsněný motorkář, či nepředvídatelný rebel? Čí podobu má kousek skládačky výše zmíněné? Kdo je ten někde někdo, ke kterému v jistých chvílích zabloudí silná ženská myšlenka?

 

Rozhodně není třeba odpovídat nahlas. Ale i teď, úplně tiše chcete sama sobě namítat, že nikdo takový není? Žádná celoživotní ženská slabost pro toho jednoho osudového? Nikdo se nezrcadlí v zastřeném pohledu někam do dálky? Rozhodně ano. A díkybohu za to. Protože bez tohoto OSUDOVÉHO, se kterým se už pravděpodobně většinou ani nesetkáváme, bude vždycky skutečný ženský svět neúplný. Proto ano, tam někam do lékárny. Ano, ve skutečném ženském niterním světě je pro muže vždycky místo. A tak jako za každým úspěšným mužem prý stojí nějaká žena, pak za letmým nečitelným pohledem skutečné ženy vždycky bude nějaký osudový muž.

Celkové hodnocení:

Vaše hodnocení:

foto-redaktor

Barbora Klímová

"jak být stále ženou"

I když je Bára maminkou velmi živé holčičky, čas na vlastní klid a ženskost si vždycky najde. Někdy u sklenky vína, jindy u hrnečku s kávou. Je zbrklá a spontánní pozorovatelka života i koketa s otázkami k zamyšlení. To ji často dostává do humorných situací, které najdete v jejich článcích. Ctí seberozvoj a svět opravdových mužů, ve kterém si užívá být opravdovou ŽENOU.

Profil
Zaujal vás článek?

Sdílejte ho se svými přáteli

Víkend plný zábavy, tance a jídla nebo Den dětí, skákací hrad, malování na obličej a spousta her - to jsou akce na 2 nadcházející víkendy. Kam se tedy podívat?
24.5.2018
Hodnocení:

„Ty vole, můžu se na to vykašlat (ano, tipujete správně, kašel to nebyl. Věta skutečně končila tvrdším slovem). Slušní a galantní chlapi už dneska prostě neexistujou! Ale já je stejně nepotřebuju. Zvládnu všechno SAMA. A kolikrát líp.“ pravila své kamarádce hezká blondýnka sedící u kašny. Pak odcvrnkla nedopalek někam do prostoru (i přesto, že byl hned vedle lavičky koš s popelníkem), zachroptělo to v ní a následně si odplivla na beton. Hned po tom, co jsem se zastyděla do morku kostí, a projel mnou nepříjemný pocit, mě napadlo, jestli není na čase si nejdřív zamést před vlastním ženským prahem. Požadovat totiž něco, co sám člověk není schopen nabídnout, je při nejmenším troufalost. Asi tedy úplně nefunguje kopat kolem sebe a stýskat si nad tím, že galantní muži vymřeli, když se sama žena chová… řekněme nevhodně.

14.1.2019
Hodnocení:

Školní práce dítěte je závislá na mnoha faktorech. Zájem a pomoc rodičů v této oblasti je pro jeho pokroky stěžejní. Orientovat se pouze na výkon a trestat za chyby je cesta ke komunikační propasti. Mnohdy nepřekročitelné.

31.5.2017
Hodnocení:

Když svět zběsilého tempa dostal povel zpomalit a zahalit se do roušek, reakce byly různé. Zmítal námi například stud něco takového nosit. Nebyli jsme na to v našich končinách zvyklí. Dokud jsme roušky nedostali příkazem, jen málokdo se odhodlal si ji dobrovolně nasadit jako ten první, vykopávající solitér. Den se dnem se ale sešel, roušky jsou v tento moment běžným doplňkem. To jen ti nejsobečtější na ni kašlou. A tak doslova kašlou i na všechny kolem. Co všechno se ale za rouškou ukrývá a co nás tato malá kamarádka naučila?

29.3.2020
Hodnocení: