Gleidshop
Hlavní baner

A je to tu zase. Mami, když ona si na mě zasedla!

Šikana žáka učitelem není vůbec populární téma i přesto, že ve školních třídách je otázka tzv. zasedavých učitelů stále živě diskutovaná.
pixabay.com

 

 Získá-li dítě z učitele tento pocit, cítí se zcela bezmocné i proto, že postoj rodičů bývá spíše odmítavý, než nápomocný. A přitom řešení nemusí být vůbec složité, často si totiž žák a učitel jen obyčejně lidsky nerozumí.

Dítě tráví ve škole významnou část svého života, a proto tvoří jejich druhou rodinu. Vazby v ní nejsou tak intimní a těsné, o to je však větší a je tedy složitější se v ní zorientovat. Děti jsou intuitivní, přizpůsobivé, a pokud je s nimi slušně zacházeno, obvykle se podvolí a snaží se vyhovět. S některými učiteli se jim to však z nějakého důvodu nedaří, což se brzy projeví na jejich prospěchu, a pak nutně přichází čas pro zásah nejvyšší autority ve školství, kterou je osoba s hrdým titulem “rodič”.

 

Někteří zvládají zprostředkování komunikace mezi učitelem a svým dítětem s lehkostí zahraničního diplomata. Pokud ale zjistí, že mají s jeho osobou naprosto stejný problém, situace se stává bezvýchodnou. Učitel má v rukávu řadu zásadních obvinění a ratolest jen slzy v případě dívek a pohled zarytý do dlaždiček v případě chlapců. V tom lepším případě. V tom horším mají hlavy plné myšlenek, které milující rodič určitě slyšet nechce. Ovšem řešení špatného prospěchu jinak chytrých a dobře vzdělavatelných dětí nemá nikdo. A nejspíš proto náš vzdělávací systém dospěl k tomu, že děti, které učitelé známkovali dobře až dostatečně, dnes píšou učebnice a zakládají střední školy ve snaze pomoci těm, kteří dorůstají do jejich bývalých lavic.

Objevuje se názor, že k problémům s komunikací mezi žákem a učitelem dochází tam, kde je učitel sice výborným znalcem oboru, který vyučuje, ale už ne tak dobrým pedagogem. Tedy má vynikající znalosti, ale nedokáže je žákům efektivně předat a motivovat je k jejich dalšímu získávání.

 

V takovém případě rodičům nezbývá, než udělat to, co dítě ještě nedokáže. Odložit emoce vznikající z osobních dojmů a vlastních negativních zkušeností, a pokusit se o racionální, konstruktivní rozhovor s oběma stranami, a tím je spojit. Otevřený a upřímný rodič je pro učitele cenným zdrojem informací jak o žákovi, tak o prostředí, ze kterého pochází, a které mu mohou velmi pomoci přizpůsobit svůj způsob výuky tam, kde poněkud vázne.

 

Dítě není nádoba, kterou je třeba naplnit, ale pochodeň, kterou je třeba zapálit

Žáci obvykle nemají zájem na špatných známkách, jen nevědí, jak ty dobré získat. Dělají všechno tak, jak si myslí, že je to správně nebo alespoň dostatečně, ale výsledek se přesto nedostavuje. Mohou snadno nabýt přesvědčení, že jsou prostě jen hloupí a přestanou se snažit. Prvním úkolem rodiče tedy je -  nedopustit, aby dítě na své vzdělání rezignovalo. Těžko můžeme naučit cokoliv někoho, kdo se to naučit nechce. Pozitivně motivované dítě je pak schopné samo přijít na to, co mu dělá největší problém a požádat své dospělé o pomoc s jeho řešením. Často stačí i jen trocha upřímného zájmu a pochvala za drobný úspěch k tomu, aby se původně zoufalá situace začala obracet. Tento způsob je daleko jednodušší, než bez konceptu, tedy dlouze a náročně zkoušet, co na které konkrétní dítě tzv. zabírá. Pro dítě je také důležité pochopit, že i učitel je jen člověk, který může být frustrovaný ze své práce a nebaví jej učit žáky, kteří nemají zájem nebo dokonce kladou aktivní odpor, což se pak odráží na jeho chování k nim. I jedno jediné dítě může pozvednout náladu učitele a celé třídy, pokud ví, jaký je společný cíl a stojí o to, jej dosáhnout.

Nemá smysl čekat na reformu školství, zvyšování platů nebo na novou zázračně inteligentní a talentovanou generaci dětí, kterým půjde vše samo. Děti své životy žijí už teď a tak jak se je naučí žít v tom nadcházejícím školním roce, tak je budou žít i v dospělosti.

Celkové hodnocení:

Vaše hodnocení:

foto-redaktor

Zuzana Šromová

"ryze ženská záležitost"

Zuzana se po absolvování Obchodní akademie živila prodejem stavebního software, v současnosti je ale matkou čtyř dětí, kterým se věnuje na plný úvazek. Jejím celoživotním zájmem je sebepoznání a v posledních letech následuje učení tibetského dzogčhenu. Ve svých článcích se chce vážně i bez váhy podělit se čtenářkami o poznatky a zkušenosti, které přináší život nám, běžným i výjimečným Evropankám.

Profil
Zaujal vás článek?

Sdílejte ho se svými přáteli

Abyste se vy i vaši blízcí mohli dlouho radovat z krásy zakoupených květin, je třeba dodržovat určité zásady při péči o ně.
30.4.2016
Hodnocení:

Prostě NE a hotovo. Vždyť co je na tom za vědu, že ano? NE.

Tak snadné, krátké, přehledné a jasné slůvko. A přitom tak obtížné, složité, nepohodlné, komplikované, nepříjemné a většinou nám bývá proti srsti. Dobře totiž víme, proč. Možná, že to víme jen někde ve skrytu duše, ale všichni máme nějaké povědomí o tom, co takové NE rozjede. Hromy, blesky, kritiku, uraženost, kyselý obličej, povrchní tón, výtku, možná ultimátum. Je tedy jasné, že NE je velmi MOCNÉ. A možná právě proto se jej tolik bojíme používat. Ale napadlo vás někdy, že NE není hrubiánství, ale úplně obyčejné zrcadlení vlastní sebehodnoty?

27.6.2019
Hodnocení:

Už nevíte, co děláte špatně? Všechny rostliny, které koupíte nebo dostanete většinou nevydrží vaši péči? Nevzdávejte to! Existuje pár odolných jedinců.

28.2.2019
Hodnocení:
Co je letos in pro dekorace na hřbitov? Jaké materiály se hodí do dusičkové vazby? To vše se dozvíte v dnešním článku.
30.10.2017
Hodnocení: