Jezte ten plevel! Alespoň na jaře

Přijde mi neuvěřitelné, že se s tím na prahu třetího tisíciletí pořád ještě setkávám. Široce otevřené oči, brada zatlačená do krku, pootevřená ústa a z nich padá otázka v nejvyšším stupni překvapení: ,,Ty to jíš?‘‘ Jako bych si strkala do pusy odhozený vajgl. Ano, já TO jím, odpovídám důrazně a demonstrativně žužlám jakousi zeleninu, kterou jsem si mezi řečí utrhla.

Bylinky a rostliny k jídlu
Zdroj: Ilustrační obrázek Canva

Můj otec s námi často vyrážel na dlouhé pěší výlety po Chřibech a nikdy sebou nic nebral. Ani svačinu, ani vodu. Naučil nás, co se dá v lese a na loukách utrhnout a sníst a kde se může pocestný napít. Kdo moc fňukal, že už má hlad, tomu strčil nějaký hřib. Nekecám.

Jíst krajinu, po které chodím, mi proto vždycky připadalo jako něco velmi přirozeného. A vždy to byly ty nejklidnější chvíle mého života. Později jsem se dočetla, že pojídání plevele je navíc naprosto a zásadně zdravá záležitost a ještě později jsem učinila zkušenost, že je to rozhodně daleko jednodušší, než si něco na zahradě sama vypěstovat.

 

Rovnou do pusy nebo umýt?

Pro mnohé je důležitá otázka mytí plevele před konzumací. Na to je jednoduchá odpověď. Nedělejte to. Přirozený instinkt a zdravý rozum člověku zabrání aby strkal do pusy něco, co roste kdekoliv v městské zástavbě, u dálnice, u pole s řepkou, na hřbitově, golfovém hřišti, u chemičky nebo poblíž čističky odpadních vod. Organismy přirozeně se vyskytující na listech rostlin ale obohacují náš vnitřní mikrobiom a to je významný zdravotní benefit, který prakticky nelze získat jinak. 
 

Přečtěte si také: Bylinky, které vám doma nesmí chybět

Rostlinky na zahradě k jídlu


Rostlinky přímo na zahradě i procházce

Čím se tedy nadlábnout na zahradě či procházce za obcí? 


Kopřiva dvoudomá

  • Na úplném jaře začne jako první rašit. Léčivé účinky kopřivy jsou natolik rozsáhlé, že by se měla ze zákona přidávat do rohlíků. Zmíním alespoň vysoký obsah minerálních látek, které kopřiva získává díky schopnosti narušovat svými kořínky strukturu kamenů a z nich minerály čerpat. Proto přežije prakticky kdekoliv a člověk, který ji konzumuje taky. Kdo nemá odvahu zkusit ji žvýkat nadrzo, může si ji donést domů a zalít horkou vodou. Ale netřeba se bát, popálení ústní dutiny není zdaleka tak nepříjemné, ani nezpůsobí otok a dušení.
     

 Bršlice kozí noha 

  • U mně na zahradě následuje hned po kopřivě. Malé zelené lístky jsou vyloženě chutné a kromě jiného obsahují velké množství vitaminu C, což se zjara velmi hodí. Ale dá se konzumovat i později, když už má půl metru a děsí zahrádkáře k smrti. Oddenky bršlice pomáhají z těla odvádět kyselinu močovou, což ocení všechny klouby a považte také snižují srážlivost krve. 
     

Medvědí česnek 

  • Na ten se už místy pořádají nájezdy a lidé jej trhají na kila. Myslím si, že zbytečně likvidují celkem vzácné porosty, pokud z něj dělají klasický vařený špenát, který postrádá většinu zajímavých látek. Pár listů při procházce do pusy je až dost, maximálně natrháme něco manželovi a násilím jej přinutíme to sníst, aby nám dlouho vydržel.
Medvědí česnek


Ptačinec žabinec

  • Je poslední dobou doporučován jako podpůrná léčba při regeneraci plic. Navíc je chuťově lepší, než ledový salát a roste celkem hojně všude tam, kde je stín a vlhko.


Šťovík 

  • Zná ho snad každý, ale někteří se obávají jeho konzumace kvůli vysokému obsahu kyseliny šťavelové. Tuto špatnou zkušenost s ním učinili lidé v těžkých dobách hladu, kdy byli nuceni jej jíst ve velkém a zatím účelem jej vařit. V syrové formě ale vápník z těla neodčerpává, takže není nutné každé sousto zajídat sýrem. Navíc je tak kyselý, že jej nikdo není schopný sníst dost na to, aby mu jakkoliv ublížil.
     

Jitrocel 

  • Roste hojně skoro všude, může a měl by se jíst na desítky gramů denně včetně květů, které zajistí hladký průjezd veškerého odpadu. Chuť není sice nic moc, ale dá se na to zvyknout.
     

Listy pampelišky 

  • Naproti tomu chutnají opravdu hrozně, ovšem dva či tři kousky denně podpoří játra natolik, že to za tu hořkou chvilku stojí. 
     
Listy pampelišky


Listy řebříčku

  • Ty jsou určitě ještě horší, ale jsou jedinečně účinné při refluxu, který pomáhají léčit. Řebříček je také velmi tradiční ženská bylina a může vám zajistit plodnost i ve vyšším věku, když už jste to tak úplně nečekala.
     

Česnáček léčivý

  • Tuto rostlinu doporučím ochutnávat s opatrností. Kdo má paradentózu, udělá dobře, když s jeho chutí zabojuje a dá mu šanci. Osobně jsem pár listů snědla před mnoha lety a ještě stále se mi zvedá žaludek, když kolem něj na zahradě jen projdu. Ale přijde čas a zkusím to znovu. Někdy. 

 

Na některé rostliny můžeme reagovat podrážděně, ačkoliv jiným žádné problémy nečiní. Naše ovce to dělala tak, že nové, jí neznámé rostlině (kterou jsem si pracně vypěstovala) nejdřív ukousla jeden list a když jí po něm nebylo zle, druhý den rostlinu sežrala celou. Potvora.

 

Jedlých plevelů je spousta, takže hurá do nich a příjemnou pastvu!

 

Reklama

Podobné články

Obrázek: eb5e90e4fd63bd39b84bb4203af29399c2c6ff53
Obrázek: 227e953dc3f190384219cbbcd548cc6cd5bf4c8f
Obrázek: df0cd19008f409ab5397021f05f36b18b37f55f7
Obrázek: 1695a08bbcfa8fd46c11a12ff212a21baf9bb50a
Obrázek: ce902afa716dfdb7d3a2b74f19af8cb18233d996