Výrobky z umělých hmot nás v dnešním moderním světě obklopují téměř všude. Proto jsou do nich baleny i potraviny a nápoje. Přitom to není tak dlouho, kdy tomu bylo zcela jinak. Pamětníci si zřejmě vzpomenou na dobu, kdy ve skleněných lahvích byly mléko, jogurty, limonády, šťávy, pivo i ostatní potravinářské produkty. Málokterý z výrobků býval tenkrát vakuově balen do umělohmotné folie. A dnes? Spíše výjimkou je třeba mléko ve skleněných lahvích. Téměř všechny nápoje se teď dávají po PET lahví.
Moderní PET lahve sice zdánlivě zvyšují pohodlí, ale nejenže zatěžují životní prostředí, ale působí nepříznivě i na naše zdraví. Producenti plastových obalů a jimi placení „experti“ se sice snaží přesvědčit veřejnost, že tyto technologie jsou naprosto „bezpečné“. Avšak mimoto se lze setkat s oficiálními studiemi, jež dokazují, že z PET lahví se uvolňují určité chemické látky, čímž mohou doslova znehodnotit v nich se nacházející nápoje. Jejich koncentrace se zvyšuje při delším skladování, stoupá s rostoucí teplotou a tehdy, jsou-li lahve déle na slunci.
V nápojích z PET lahví se již prokázalo více škodlivých látek. V prvé řadě je potvrzeno, že degradací PET vzniká acetaldehyd, který může nápoje znehodnotit nejen svým zápachem. Kromě toho se při výrobě PET lahví jako katalyzátor používá oxid antimonitý. V každém kilogramu takto vyrobené umělé hmoty proto dle vědců bývá obsaženo více než sto miligramů antimonu. Sloučeniny antimonu přitom působí obdobně nepříznivě jako sloučeniny arzenu. Již malé množství antimonu může způsobovat únavu a depresi. Antimon může rovněž nepříznivě ovlivňovat krvetvorbu a mimo to je považován za potencionální karcinogen.
Přestože jsou výše uváděná rizika antimonu známa již déle, tyto informace se nijak nezveřejňují. A přitom bylo dokázáno, že dochází k nezanedbatelnému uvolňování antimonu do nápojů, jež bývají v PET lahvích! Dle některých studií se antimon mnohem více uvolňuje do ovocných, kyselých a kolových nápojů. Pravděpodobnou příčinou je přítomnost kyselin, které zřejmě urychlují vyluhování antimonu.
Kromě výše uváděných a dalších škodlivin (např. dioxinů) se upozorňuje i na rizika uvolňování látek s hormonálními účinky. Např. byla prokázána kontaminace nápojů v PET lahvích xenoestrogeny, které v těle imitují ženský pohlavní hormon estrogen. To může mimo jiné způsobit i potíže s plodností mužů. Tyto sloučeniny dle vědců částečně pochází z látek vyluhovaných z plastových obalů, a to nejen z PET lahví. Vždyť umělé hmoty se v současnosti užívají téměř ve všech oborech!
Skončí-li třeba někdo při těžším onemocnění v nemocnici, tak i tam je téměř vše z umělých hmot – od podlah, nábytku a místností, až po užívané předměty. Bývají z nich nejen injekční stříkačky, ale i přístroje a hadičky, jimiž se přímo do krve přivádí různé roztoky. Takže k vedlejším účinkům chemických léčiv si připočtěme ještě součásti umělých hmot.
Že tyto umělé sloučeniny do organismu ani oběhového systému vůbec nepatří, potvrzují i samotní vědci. Většinou však skončí jen u výzkumu, při němž zjistí, jaká je četnost a množství jejich výskytu. Zajímavou studii zveřejnil třeba Státní zdravotní ústav. V rámci takzvaného humánního biomonitoringu se zkoumaly koncentrace vybraných chemických látek a jejich metabolitů v tělech českých dětí a jejich matek.
Sledovali rovněž ftaláty, což jsou chemické součásti výroby plastů. Bývají přítomny v řadě výrobků, s nimiž se lze setkat denně - od běžných mýdel, kosmetiky, měkkých plastových hraček až po umělohmotné potravinové obaly. Studie prokázala souvislosti mezi životním stylem i prostředím a výskytem metabolitů v těle. Uvádí, že konzumace konzervovaných a balených předpřipravených potravin zvyšuje hladinu metabolitů ftalátů v moči. Vyšší hodnoty byly zjištěny i v případě vybavení bytu podlahou či tapetami z PVC nebo po nedávné rekonstrukci bytu. Z hlediska srovnání s ostatními evropskými státy jsou hodnoty ftalátů v Česku vyšší, než je evropský průměr.
V našem ekonomicky vyspělém umělohmotném světě zjevně není něco v pořádku. Co s tím? Každý může v prvé řadě usilovat o to, aby celkově snížil příjem všech umělých sloučenin i hmot. Návrat k přirozenosti a jednoduchosti - to je to, co potřebuje náš současný svět! Aby byl dále možný zdravý a radostný život – a to nejen náš, ale i dětí a dalších generací.
|
Vít Syrovýinženýr chemiePan Syrový vystudoval chemii, pracoval ve Výzkumném potravinářském ústavu na oddělení výživových a aditivních látek. Postupem času přicházel na to, jaké látky se běžně používají (v potravinářství, kosmetice) zvláště ty, které mají negativní vliv na člověka. Začal se postupně od chemie odprošťovat a dávat se spíše přírodní cestou. O chemických látkách a jejich dopadech se můžete dočíst v jeho článcích nebo v mnoha publikacích, které vydal. Profil |
Zaujal vás článek? Sdílejte ho se svými přáteli |
Už po léta se horlivě diskutuje, zda užívat margariny či nikoli. Podívejme se tedy na to, jak to s nimi je a zda je opodstatněné upozorňování na jejich možná rizika. V článku se též dočtete, co jsou to transmastné kyseliny a jaký je jejich dopad na naše zdraví.
Že ke slunění potřebujeme kromě plavek a ručníku také krém s UV filtrem, to ví dnes snad každé malé dítě. Plavek i ručníků jsou na výběr spousty, ale jak je tomu s opalovacími krémy? Je šetrná volba, jak tělo chránit a přitom si na tělo nenanést fajnový chemický koktejl?
Podnikatelské setkání bude pomáhat i tentokrát. Na předešlé akci se podařilo vybrat 20 400 korun pro Vanessu Borkovou trpící Marfanovým syndromem. Na setkání, které se uskuteční 7. 11. 2019 v Popůvkách u Brna, podpoříme zcela unikátní myšlenku - „Klíč k samostatnosti“ nový projekt Ligy vozíčkářů. Tento program velmi efektivně propojuje moduly otevřené recepce, denního centra, tréninkového bytu, tělocvičny a venkovního terénního polygonu do komplexního konceptu vedoucího k co možná největší samostatnosti klienta.
