Ukazuje se, že klasická rodina s tátou, mámou a dětmi v jedné domácnosti dostává v poslední době na frak. Zda je to pouze módní trend nebo evoluční změna, ukáže až čas.
Je důležité mít srdce na správném místě. A to pořadatelé a účastníci Podnikatelských setkání bezpochyby mají. Tito lidé, živnostníci a majitelé firem, se společně schází na Podnikatelských setkáních, aby se navzájem poznali, propojili a navázali spolupráce. Ale taky, aby pomáhali.
Tentokrát se při podnikatelském setkání finančně přispívalo na 14 letou slečnu a bojovnici Vanesu Borkovou, která trpí Marfanovým syndromem. Což je poměrně vzácné genetické onemocnění spojené s poruchou pojivové tkáně. Zahrnuje širokou skupinu příznaků, při úplném projevení bývá postižen systém kostní, oční a kardiovaskulární.
Na Marfanův syndrom doposud neexistuje žádná léčba. V podstatě existují pouze léky, které mohou zpomalit průběh nemoci.
Vanesa v tuto chvíli trpí skoliózou páteře, deformitou chodidel, těžkou dermatitidou, zvýšenou tepovou frekvencí (tachykardií) a oční poruchou. Pro představu – potřebuje výměnu dioptrických skel každého půl roku. Celková péče je tedy velice finančně nákladná.
Na Podnikatelském setkání, které se konalo 11. 4. 2019 v hotelu Barcélo, se vybrala částka 20.400 korun, která byla následně předána mamince Vanesy. Věříme, že alespoň částečné finance pomohou kompenzovat nelehkou životní situaci.
Vaneska potřebuje několikrát za rok rehabilitační pobyty spojené s plaváním, speciální masti na dermatitidu, pomůcky na parciální inkontinenci, filtry do čističek vzduchu nebo speciální bavlněné bezešvé oblečení pod ortézu.
Pokud máte chuť přispět na péči o Vanesu jakoukoli částkou, kontaktujte kteroukoli z organizátorek Podnikatelského setkání nebo přímo Nadační fond Pro dětský smích.
|
"reklamní sdělení"Profil |
Zaujal vás článek? Sdílejte ho se svými přáteli |
Ukazuje se, že klasická rodina s tátou, mámou a dětmi v jedné domácnosti dostává v poslední době na frak. Zda je to pouze módní trend nebo evoluční změna, ukáže až čas.
Když se v životě nedaří a člověk má všeho plné zuby, pomáháme si z nepříjemných situací různými způsoby. Pojídáme pilulky, utíkáme od reality k legálním i nelegálním drogám, vyhledáváme různé psychoterapeuty, ničíme se pomocí jídla nebo sportu a při tom zapomínáme na vlastní regulační mechanismus našeho organismu.
Jakékoliv neurvalé chování k druhému živému tvoru je hodno okamžitého odsouzení. U násilného činu dospělého proti dítěti a muže proti ženě má společnost jasno. Pokud se ale dostane na veřejnost příběh o týraném muži svou partnerkou, stane se nedůvěra tím hlavním stimulem při jeho posuzování.
Jak to tak už vždy v lednu bývá, rozjíždí se nám znovu v hlavě všechna ta Vánocemi uspaná ozubená kolečka zrychleného soukolí. A už to jede. Hned od prvního ledna: nové vize, cíle, předsevzetí, nové úkoly, nové začátky, tento rok líp, jinak, od teď efektivněji, žádný cukr ani alkohol, nebudu tolik křičet na děti, budu pravidelně cvičit, opravdu začnu šetřit, přestanu kouřit, začnu vracet knížky do knihovny včas, bla bla bla...
