Gleidshop
Eshop

Grácie a takt: Jak z hádky vyváznout se ctí?

Dnes je bohužel velkým trendem téměř vše unaveně odkývat. Kolikrát si něco myslíme, ale neřekneme to, protože se to přece nesluší? I kdyby slušelo, domníváme se, že drtivá většina si myslí něco jiného a tak v rámci vlastního klidu mlčíme. Aby náhodou nevznikla nějaká hádka. Ano, je to pohodlné, ale je to nutné? A když už hádka, tak pořádná? Nemusí být. I v rozepři přece můžete uplatnit svůj šarm a slušné chování.

pexels.com

 

Ať mě každý slyší

Muži to mají (alespoň v mých očích) jednodušší. Pohádají se, řeknou si otevřeně, co si kdo myslí, pročistí se vzduch a jede se dál. My ženy praktikujeme (většinou) diametrálně odlišné metody. Utvrdily mě v tom zrovna dnes dvě ženy, které se přede mnou hlasitě hádaly na poště (ano, naprosto chápu, že dusná atmosféra na půdě zalidněné pošty a čekací lístek s pořadový číslem 244 nikoho nenaladí na vlnu míru a klidu, ale co bylo moc, bylo příliš). Hádku nešlo přeslechnout.

 

 

Asertivita v praxi

Nesouhlas. To je běžná situace. Nejde o nic nenormálního, co by nás mělo rozházet. Ale … jde o to, jakým způsobem se nesouhlas projevuje. Člověk, který nemá cit pro takt a už dopředu ví, že nehodlá ustoupit, dokáže pořádně pokazit den. Je vyčerpávající s někým takovým o něčem debatovat. Většinou vám skáče do řeči, snaží se vás hlasitě přesvědčit o své pravdě a tak celkově s vámi nehodlá vlastně vůbec diskutovat. Potřebuje vás uzemnit a přesvědčit, že jedině jeho stanovisko je správné. Pak je to hádka, diskuze, debata, výměna názorů bez hlavy a paty. 

Přesně tak probíhala i zmíněná horká chvilka na poště. Dámy překřikovaly jedna druhou, argumenty doprovázely rozšafná gesta rukama a my ostatní jsme víc a víc horko těžko předstírali, že tam nejsme (co nejsme, tvářili jsme se, že jsme na téhle poště nikdy nebyli, že nikdo nejsme místní a vůbec ani nevíme, že tohle město nějakou poštu má).

A tak mě napadlo … kolikrát jsem se sama chovala stejně? Vypadala jsem u toho taky jako potrefená husa? Rozhodně ano. Tedy směšně, ztraceně a zoufale určitě. A mohla jsem si rovnou na čelo připlácnout nálepku s důležitou informací pro protistranu s nápisem: ne, není potřeba mě zesměšňovat, to teď brilantně dělám sama, díky! Samozřejmě, že každému občas ujedou nervy, ale má tohle pavlačové chování a hulákání velké šance na úspěch? Těžko. Naopak, čím víc křičíte, tím méně je vás slyšet a tím víc dáváte najevo, že jste v úzkých. Urputným překřikováním utvrzujete druhého, že nevíte kudy kam a vybízíte ho, aby si na vás smlsnul.

 

Jistě se znáte s asertivitou. Slovo je to vznosné, ale jak vypadá v praxi tahle komunikační dovednost při prosazování jiného názoru? Tkví překvapivě v drobnostech:

  • Projevte respekt k názoru druhého a dejte tím najevo, že jej nabízíte, ale i vyžadujete.
  • Nezvyšujte nepřiměřeně hlas pokaždé, když chcete a potřebujete pozornost protistrany.
  • Dejte najevo, že můžete názor změnit, ale ne proto, že se to po vás chce, nýbrž proto, že jste ke změně sami došli.
  • Poslouchat není naslouchat, a tak naslouchejte druhé straně, vyslechněte důvody, díky kterým takový názor zastává.
  • Nechte druhou stranu vždycky domluvit, váš řečnický čas přijde.
  • Neuhýbejte pohledem jen proto, že momentálně čelíte vzteklému výrazu protistrany.
  • Hrajte o čas, nevykřikujte každou první hloupost, která vás napadne.
  • Chabé argumenty úplně vynechejte, nepřihazujte je jen proto, aby se něco řeklo.
  • A srážka s blbcem? Nezapomeňte, že v tom případě je všechno zbytečné. Úsměv, snad soucitné pokývnutí hlavou a čelem vzad.

 

Ano, od stolu se to dobře radí, souhlasím. Nicméně můžu sama podepsat, že po trošce, byť kostrbatého trénování, je skvělý pocit odcházet z rozepři se ctí. Je sto a jedno vyváznout z hádky jako dáma, než jako uštěkaná umanutá holka, která si doma musí osmkrát zrekapitulovat, co že to zase plácala.

Celkové hodnocení:

Vaše hodnocení:

foto-redaktor

Barbora Klímová

"jak být stále ženou"

I když je Bára maminkou velmi živé holčičky, čas na vlastní klid a ženskost si vždycky najde. Někdy u sklenky vína, jindy u hrnečku s kávou. Je zbrklá a spontánní pozorovatelka života i koketa s otázkami k zamyšlení. To ji často dostává do humorných situací, které najdete v jejich článcích. Ctí seberozvoj a svět opravdových mužů, ve kterém si užívá být opravdovou ŽENOU.

Profil
Zaujal vás článek?

Sdílejte ho se svými přáteli

Zima je sice v plném proudu, nicméně teploty jsou srovnatelné s jarem. Sníh zatím napadl jen na horách, v nížinách spíše jen poprašek, někde ani to ne. Kam tedy v Čechách vyrazit na kratší výlet za sněhem a zimními sporty?

27.2.2020
Hodnocení:
Každá nevěsta věří, že svatba je jen jednou za život, a proto se snaží, aby ten velký den neměl chybičku a byl přesně takový, jako si vysnila už v dětské postýlce. Svatbě předchází velké plánování, vyřizování a s tím spojený stres. Zde máte návod jak se postarat o květinovou výzdobu, aby vše ladilo a na nic nezapomenete.
5.6.2016
Hodnocení:

Jak to tak už vždy v lednu bývá, rozjíždí se nám znovu v hlavě všechna ta Vánocemi uspaná ozubená kolečka zrychleného soukolí. A už to jede. Hned od prvního ledna: nové vize, cíle, předsevzetí, nové úkoly, nové začátky, tento rok líp, jinak, od teď efektivněji, žádný cukr ani alkohol, nebudu tolik křičet na děti, budu pravidelně cvičit, opravdu začnu šetřit, přestanu kouřit, začnu vracet knížky do knihovny včas, bla bla bla... 

14.1.2020
Hodnocení:
Máte rádi české pohádky a nevíte kam s dětmi na výlet? Vydejte se na zámek Nový hrad (Jimlín), kde na vás čeká výstava kostýmů z českých pohádek.
1.6.2017
Hodnocení: