„Chlapi přece nepláčou" je slogan, který se táhne dějinami rodinné výchovy od nepaměti. Někteří rodiče vychovávají ve stejném duchu i své dcery. Být tvrdý na pohled, nedávat emoce najevo a budovat image šťastného člověka za všech okolností vypadá navenek jako jednání dokonalého prototypu člověka do dnešní doby. Takové chování a vystupování se stává vzorem i pro nejednu ženu. Chtělo by se říct velice špatným vzorem.
Vzpomínáte si, kdy jste si naposledy pořádně poplakali? A zaregistrovali jste ten pocit uvolnění, který po nářku přišel?
Váš tělo není hloupé. Umí si najít zdravý způsob, jak vyventilovat zatěžující emoce ven. Prostě je odplaví pomocí malých krůpějí vody z oka ven.
Už v době antiky a středověku medicína věděla, že slzy a nálady spolu úzce souvisí a pláč byl v té době považován za „očistu mozku od přebytečných šťáv".
Současná moderní lékařská věda dokonce rozlišuje až 3 druhy slz:
- bazální, které se starají o vlhčení oka;
- reflexní, které očistí vaši zřítelnici při kontaktu s dráždivými látkami;
- emocionální, které jsou výsledkem návalu intenzivních pocitů jako je hněv, štěstí, bolest, smutek, láska, vztek, radost nebo překvapení.
Slzy během emocionálního pláče dokonce mají jiné chemické složení než druhé dva druhy. Obsahují totiž zvýšené hladiny některých proteinů, prolaktinu, adrenokortikotropního hormonu, Leu-enkephalinu, manganu, draslíku a určité speciální látky, které přirozeně otupují bolest.
Jste už pár dní ve stresu? Nebo pociťujete úzkost? Jste frustrovaní a nemůžete to ovlivnit? Plačte!
Díky slzám se z těla odplavují toxické látky a stresové hormony. Je to vlastně takový pěkný emocionální restart, který vám pomůže určitě na pár chvil změnit současně mysl i tělo.
Máte všeho už plné zuby? Nejradši byste si sedly někde do koutku a rozbrečely se?
Tak to udělejte! Se vší parádou. A vůbec se za to nestyďte.
Inspiraci si můžete vzít z Japonska. Tam dokonce organizují kluby pláče. Přijdete, posedíte, můžete sledovat smutné filmy či dojemné televizní pořady nebo si v koutku číst jednu z nabízených knih a roníte slzy s ostatními bez jakéhokoliv zbytečného pocitu studu nebo trapnosti.
Nikdo vám nebrání založit si takový soukromý klub i u vás doma. Ale není nad vlastní soukromí.
Jste typ ženy, která nemůže lkaní spustit, jak si zamane? Nebo jste už neplakala, ani nepamatujete?
Tak se to znovu naučte!
Dokonalý očistný rituál si naplánujte tak, abyste byla doma sama.
Pokud si chcete udělat bulící chvilku a je plný dům nebo byt lidí, jediné a ideální místo najdete v zamčené koupelně, ve vaně plné teplé vody.
Upozorněte dopředu všechny, co zamýšlíte udělat. Slzy totiž představují jeden ze snadno zaregistrovaných způsobů neverbální komunikace. Pokud vás váš muž nebo děti překvapí svým nečekaným příchodem, velice je to znepokojí. A vy místo toho, abyste se věnovala svému obřadu, budete muset vysvětlovat a uklidňovat své nejbližší.
Vyberte si měkké místečko, kde se můžete pohodlně schoulit. Vytáhněte zásobu kapesníčků a připravte si sklenici vody (na konci vám doušek tekutiny pomůže k rychlejšímu návratu do okolního dění). A nezapomeňte si odstranit makeup (pokud nechcete vyzkoušet líčení na Halowenskou párty).
Určitě máte v hlavě spoustu smutných nebo dojemných myšlenek a představ, které vám pomohou spustit lavinu brečení. Nebo si nachystejte film či knihu, příběh z internetu, které vás v minulosti, co se týká slz, nikdy nezklamaly.
A teď už jen stačí se ponořit do imaginárního světa šera a stínů. Prožít ho do nejmenších detailů. Vyplakat se až k zbláznění. Vzlykat tak, že vám nebude stačit dech. Mít červené oči, ucpaný nos a nateklý obličej. To všechno je dobře! Protože potom se zvedne mlha. Svět dostane zase ty stejné kontury, ale už bude mnohem, mnohem barevnější. Vaše mysl se vznese o kousek výš, tělo se uvolní a vy budete opět v plné zbroji připraveny na kolbiště jménem ŽIVOT. Ať se vám daří!
