Gleidshop
Eshop

Ženy versus muži – strach ve vztahu

Mezi nás a naše přání či sny se velice často postaví strach. Pokud ho budeme brát smrtelně vážně, zahubí nás. Pokud ne, máme šanci prožít něco krásného.

pixabay.com
 
O rozdílnosti mužů a žen bylo už popsáno stovky a tisíce stránek knih a vedeno desítky diskuzí.
Slova létají od jednoho pohlaví k druhému, obě se cítí v nevýhodě a často na konci rozvášněných debat je slyšet známé konstatování: „V příštím životě bych chtěl/a být ženská/chlap, protože ta/ten to má mnohem jednodušší." Přes to všechno to ženy a muže k sobě stále táhne a nic na tom nemění ani obavy, se kterými se tu a tam s různou intenzitou obě skupiny potýkají.

 

Pojďme se tedy podívat, z čeho má strach muž, pokud se rozhodne navázat se ženou bližší vztah.

V období prvních týdnů známosti začne bojovat se zvláštním svíravým pocitem, který se počtem schůzek zesiluje. Přepadnou ho obavy, že ho partnerka bude tlačit do trvalého vztahu (potažmo dětí).

A co víc, že s ním bude chtít trávit veškerý jeho čas. Že mu dokonce bude zakazovat kamarády nebo koníčky.

Ovšem nejvíce se začne bát, že se jeho vyvolená začne chovat jinak. Že z rozkošné sexy přívětivé dívenky či ženy se stane nudná rozhádaná tuctová matróna. Že se mu najednou jeho milovaná zoškliví.  No a co potom?

 

A čeho se bojí ženy?

I ty na tom nejsou o nic lépe. Také ony musí čelit vtíravým obavným myšlenkám.

V době seznámení řeší jen jednu věc: „Jde mu o vztah nebo jen o sex?"

A pokud se vztah prohloubí do partnerství, přetřásají v hlavě stále dokola: „Bude mě milovat až do konce života, jak pořád říká (nebo říkal)? Co když mě podvede? Nebo co když mě opustí? No a co potom?"

 

Na první pohled úplně rozdílné myšlenky.

Když to tak shrneme, jasně vyplývá, že muž se vlastně bojí, že ztratí sám sebe, svůj dosavadní život.
Na rozdíl od ženy, která má strach, že přijde o toho muže.

 

Je to pochopitelné?

Ale ano. Stavíme na tisíciletém podvědomém strachu našich předků. Jak by žena přežila sama bez muže?
Kdo by jí nosil potravu a chránil ji? Muž, který trávil se svými druhy mimo kmen spoustu času a „doma" si potřeboval odpočinout a nabrat sílu na další boje o přežití. Svůj život si určoval sám a monogamii neznal.

 

Minulost nás dohání i při řešení všech našich vztahových úzkostí.

Mužský strach je ukrytý někde hluboko v hlavě, a pokud se vynoří, snaží se s ním dotyčný zatočit jako správný chlap. Sám. Radit se nepotřebuje. Ujistí se, že má všechno pod kontrolou a kdyby něco, určitě to nějak zvládne. Svěřit se přítelkyni se svými obavami by považoval za něco nenormálního.

Naproti tomu ženy si nenechávají své myšlenky pro sebe, ale při každé vhodné příležitosti je podrobně prodiskutují se svými kamarádkami, kolegyněmi, rodinou, náhodnými známými, prostě s kýmkoliv, kdo je ochoten poslouchat a poradit.
A nakonec to stejně nevydrží a poví to, sice s různými náznaky a oklikami, i svému partnerovi.

 

Co říci závěrem?

Strach je důležitá emoce, která nás varuje před nebezpečím. Vztahy mezi lidmi jsou opravdu tak trochu krkolomné. Ale vy nemusíte být žádný hrdina, který se se seznámením vydává na ohrožující kousek své cesty životem. Ono totiž kromě strachu můžete zažít spoustu radostných a šťastných zážitků.

A proto to stojí za to risknout. A klidně i víckrát!

Celkové hodnocení:

Vaše hodnocení:

foto-redaktor

Šárka Kocurková

učitelka s velkým srdcem, biolog

Šárka miluje svou rodinu, rodné Valašsko a skutečný život. Dýchá pro svou učitelskou profesi, která v ní probudila zájem o psychologii a sociologii. Najdete u ní články o lidských vztazích, plné humorných situací a rad, které jsou určeny přímo pro ženy, i témata odborná, která se snaží populární formou zpřístupnit našim čtenářkám.

Profil
Zaujal vás článek?

Sdílejte ho se svými přáteli

Objevte kouzlo čteček a e-knih, které v sobě skýtají mnoho výhod a mohou vám čtení knih zjednodušit.
9.4.2018
Hodnocení:

Nejedno srdce muže zaplesá, když spatří ženskou figuru pěkně vytvarovanou a zpevněnou díky pravidelnému sportovnímu pohybu. Ale ne každé mužské oko dojetím zaslzí, když si ji vybere za svou věrnou průvodkyní životem.

19.6.2019
Hodnocení:

Když svět zběsilého tempa dostal povel zpomalit a zahalit se do roušek, reakce byly různé. Zmítal námi například stud něco takového nosit. Nebyli jsme na to v našich končinách zvyklí. Dokud jsme roušky nedostali příkazem, jen málokdo se odhodlal si ji dobrovolně nasadit jako ten první, vykopávající solitér. Den se dnem se ale sešel, roušky jsou v tento moment běžným doplňkem. To jen ti nejsobečtější na ni kašlou. A tak doslova kašlou i na všechny kolem. Co všechno se ale za rouškou ukrývá a co nás tato malá kamarádka naučila?

29.3.2020
Hodnocení:
Čím více se snažíme podmanit si přírodu, tím více příroda protestuje. Někteří to nevnímají, nevidí drtivé důsledky zdánlivě nevinných příčin. Jiní si to uvědomují čím dál tím zřetelněji a bijí na poplach. Ať už je to Orwellovo 1984, Vopěnkův Můj bratr mesiáš nebo Šefarovo Podsvětí, na stránkách před námi nestojí svět plný sci-fi a fantasy, ale pomalu a jistě se kolem nás rozpadá skutečnost, kterou jsme ze své původní krásy přivedli do záhuby. Cestu ke zkáze bravurním stylem líčí i klasická kniha Vladimíra Párala sepsaná vlastně jako parafráze na Čapkovu Válku s mloky.
31.10.2017
Hodnocení: