Gleidshop
Eshop

Každá žena balancuje čas od času na hranici dysmorfofobie

Vážná duševní porucha zvaná dysmorfofobie v její nejkrutější podobě postihuje „pouze“ 2-3 % populace, ženy a muže nevyjímaje. S jejími symptomy se ale setkal až na pár výjimek každý člověk.

pixabay.com

 

Přiblížit formy změněného chování a jednání lidí, kteří jsou posedlí myšlenkou, že některé části jejich těla jsou vadné a nutně potřebují opravit nebo skrýt před světem, není až tak těžké. Známe z vlastní zkušenosti kritické oko pubertálního věku, které nekompromisně a naprosto upřímně dokáže zhodnotit tělesnou stránku mladého člověka do všech detailů. Mozek se také nenechá zahanbit a pěkně v jednom šiku naservíruje do vědomí myšlenky, které klidně zkazí nejednu chvilku i jindy příjemného dne. Ne nadarmo je právě období dospívání jedním z nejhlavnějších spouštěčů celé poruchy, která zvládne udělat člověku ze života peklo.

 

Název myšlenkového defektu se objevil v lidském světě poprvé už před 133 lety!

A býval v takřka stoprocentním vlastnictví dívek a žen. Plíživě se začal vkrádat do hlav stále většího počtu mužů zejména díky maximálnímu rozvoji techniky a rostoucímu vlivu médií. Vždyť to není ani pár měsíců, co se vyčlenila specifická část poruchy, která dostala své jméno podle jedné z hojně využívané aplikací – „Snapchatova dysmorfofobie“. Zvýšené používání různých efektů upravující tělo i obličej do jiných tvarů, které zrovna frčí, dokázalo tak moc ovlivnit některé jedince, že umanutě požadují operace, aby získali podobu upravené líbivé verze sebe sama.

 

Lidé zapomínají na to, že krása je jenom názor a ne fakt!

Všichni řešíme čas od času, jak vypadáme, a toužíme i po změně. Nejflegmatičtěji se staví k vlastnímu tělu malé děti, které následuje skupina starších lidí. Ačkoliv nás naše nedokonalosti obtěžují a mohou i zkazit náladu, vesměs nenarušují náš každodenní život. Na rozdíl od lidí postižených příznaky dysmorfofobie, kteří se myšlenek na nenáviděnou část těla nemohou zbavit i několik hodin denně nebo dokonce celou dobu bdělosti.

Tráví dlouhé minuty přemýšlením o svých údajných vadách na kráse, což jsou ve skutečnosti drobné či neexistující nedostatky, které ostatní lidé úplně přehlíží. Neustále se kontrolují v zrcadle, marní čas vymýšlením postupů, jak nedostatky zamaskovat kosmetikou nebo oblečením, upravují své stravování, ustavičně se srovnávají s ostatními lidmi a stále žádají o ujištění všechny kolem sebe, že to není až tak hrozné. Ti majetnější a odvážnější se uchylují do náručí plastického chirurga, aby se po krátké době nespokojeni vrhli zase k některému jinému.

Deprese na sebe nenechají dlouho čekat, postižení se začnou vyhýbat sociálním kontaktům a je otázka času, kdy je poprvé napadne, že je lepší se svým životem skoncovat, než tak moc trpět. A přitom okolí pod vlivem rozumného názoru, že každý máme něco, nechápe, protože se na ně dívá jako na lidi normální a příjemné.

 

Nesmyslnému honu za předkládanými kritérii půvabu může padnou za oběť kdokoliv z našeho okolí!

Nos, zuby, brada, vlasy, viditelné žíly, velikost prsou, svalová hmota i před světem skryté genitálie se mohou stát posedlostí, která dožene člověka k tak divnému chování, že na sebe upozorní, ač původně byl jeho cíl zcela opačný. Stále má zrcátko v ruce či chodí zásadně kolem odrazných ploch, nebo se naopak vůbec nemůže vidět. Nepřirozeně ostatním nastavuje své tělo jen z určité strany nebo zaujímá neobvyklý postoj a posed. Nenosí některý druh oblečení a nikdy se nesvléká. Chodí v tmavém oděvu, aby splynul s davem, nebo naopak se příliš okatě obléká (líčí) a nosí výrazné doplňky a šperky, aby odvedl pozornost. Svému jídelníčku či pohybu věnuje neobvyklou pozornost a vydrží hodiny bloumat po internetu a vyhledávat informace o svých nedostatcích, anebo se začne sebe poškozovat.

 

Kde hledat příčinu?

Určité procento lidí si předává sklony k vypuknutí této poruchy geneticky. Ženy a muži enormně citliví, bez sebevědomí, s problematickou výchovou a ti, kteří jsou vystaveni nadměrnému stresu také nemají k dysmorfofobii daleko. Rozbuškou, která ji nastartuje, bývá období puberty, kdy to, jak vypadáme, je nejdůležitější věc na celém světě. V neposlední řadě dokáže zamávat s našimi názory momentální společenský ideál krásy, který proudí do životů lidí ve vlnách o různé intenzitě a rozsahu. Korunu všemu nasadily sociální sítě, které se v mnoha případech mění spíše ve výkladní skříň jednotlivců a při každém rozkliknutí bombardují člověka fakeovými fotografiemi a záznamy, které jsou vystajlované pomocí efektů k úplné dokonalosti.

 

Někdy se zaměříme na úplně špatné cíle než ty, o které bychom měli v životě usilovat

Ale vyprávějte to takovému dysmorfofobikovi. Křivé zrcadlo, do kterého hledí celý den, nemáte šanci vyměnit, protože rozbít ho musí jen on sám. Léčba vážných případů patří do rukou odborníků a mohly by o tom vyprávět i osobnosti mediálního světa, jako je lady Diana, Shakira, Kylie Jennerová, Beyonce i Robert Pattinson, kteří nikdy nekončící dokonalost svého těla mají vlastně v popisu práce.

Pokud vás samotné někdy přepadne myšlenka, že by mohlo být něco na vašem těle v jiném tvaru, schválně se zeptejte 10 lidí, se kterými jste v nejbližším kontaktu, jestli jim to vadí, řeší to a mají vás proto méně rádi a v menší úctě. Troufnu si odhadnout, že 10 z nich odpoví NE. Je nutné ještě dodávat něco jiného?

Celkové hodnocení:

Vaše hodnocení:

foto-redaktor

Šárka Kocurková

učitelka s velkým srdcem, biolog

Šárka miluje svou rodinu, rodné Valašsko a skutečný život. Dýchá pro svou učitelskou profesi, která v ní probudila zájem o psychologii a sociologii. Najdete u ní články o lidských vztazích, plné humorných situací a rad, které jsou určeny přímo pro ženy, i témata odborná, která se snaží populární formou zpřístupnit našim čtenářkám.

Profil
Zaujal vás článek?

Sdílejte ho se svými přáteli

Na téma radost z maličkostí bylo napsáno už hodně článků. Já vám chci nabídnout ale pohled, o kterém se moc nemluví. Jak známo, osud se neptá, co bychom si přáli. Často nás postaví před hotovou věc a člověče, poraď si. My si pak už jen můžeme vybrat, jaký k dané situaci zaujmeme postoj.

7.7.2020
Hodnocení:

Ach ty hormony, povzdechne si kdejaká dívka a žena, když řeší problémy kolem menstruace a kvality pleti ve svém mladém věku. Kdyby tušila, co ji tyto biochemické látky chystají po čtyřicátem roku života, své stesky by si nechala na časy budoucí.

10.3.2018
Hodnocení:

Pokud přemýšlíte, kam na podzim vyjet na poznávací nebo relaxační výlet, popřemýšlejte o Istanbulu! Istanbul je kosmopolitní město, plné dobrého jídla, dobrosrdečných lidí a skvělé atmosféry. Navíc teploty na podzim stále dosahují cca 20-25°C, takže si užijete ještě i poslední teplé dny.

16.10.2019
Hodnocení:
Od listopadu 2016 rozšířily Úřady práce nově možnost požádat o příspěvek na dojíždění.
5.12.2016
Hodnocení: