Tajemné déja vu

„Tady už jsem někdy byl, tohle už jsem někdy zažil…" Řekli jste si někdy tuto větu v situaci, kdy jste si zároveň byli jisti, že jste na onom místě nikdy být nemohli, nebo že se určitá událost nikdy nestala? Ano? Pak jste zažili déja vu!

Obrázek: be92c843af5469bcc9b382b107a798da2bb8806c
Zdroj: pixabay.com

Život občas přináší zážitky, které si neumíme vysvětlit. Déja vu (čti déžavü) - francouzský výraz použitý francouzským psychologem Émilem Boiracem znamenající doslova „už viděno“ - nebo také paramnesia či stav zdvojování vědomí, označuje prožitek, v němž se prolínají protikladné pocity - pocit důvěrné známosti i pocit naprosté cizosti, přesvědčení o tom, že to, co probíhá, bylo už jednou prožito, ale přesto dochází k realistickému závěru, že ve skutečnosti se to v minulosti stát nemohlo.

Jak je to možné?

Přestože průzkumy uvádějí, že více než 80 procent lidí zažilo déja vu alespoň jednou v životě, jen málokdo má představu o tom, kde hledat původ a význam tohoto jevu. Výkladů bylo vytvořeno mnoho. Parapsychologové míní, že déja vu, je něco jako stesk po předchozím bytí, vznikající v důsledku reinkarnace, nebo že bývá vyvoláváno telepatií. Někteří psychologové považují déja vu za minulý sen. Sigmund Freud zase soudil, že zážitek déja vu ve snu symbolizuje dělohu matky snícího jedince, tedy jediné místo, o němž je možné se stejným přesvědčením tvrdit, že tam člověk už předtím byl.

Počítačová metafora

Jedna z teorií hledá příčinu v časovém sladění mezi levou a pravou mozkovou hemisférou. Každá hemisféra zaznamenává informace nezávisle na hemisféře sousední, přesto neustálá komunikace mezi oběma stranami mozku vyvolává iluzi jejich jednoty. Pokud však dojde ke krátkému zpoždění přenosu z pravé do levé hemisféry, obdrží dominantní strana mozku stejnou informaci dvakrát - jednou přímo a jednou s určitým zpožděním. Americký psycholog Robert M. Youngson vymyslel v souvislosti s hemisférami mozku pro vysvětlení déja vu počítačovou metaforu. Za normálních okolností protečou data nejprve do operační paměti a až pak jsou uložena na harddisk. V případě déja vu může dojít k chybě. Data se uloží do paměti rychleji, než si je stihneme uvědomit. Ve chvíli uvědomění máme již uloženou kopii a mozek celou situaci vyhodnotí tak, že jsme již příslušnou událost někdy zažili.

Je to normální? Ano i ne...

I když tedy bývá déja vu často příznakem závažných poruch (epilepsie, schizofrenie), zažívají jej i lidé se zcela normálně fungujícím mozkem. Někdo zážitek déja vu vítá jako vzrušující znamení, někdo jiný se ho bojí a nechce si připustit, že by mu mozek mohl fungovat nesprávně.

Profesor MUDr. Milan Brázdil provedl v roce 2012 zajímavý výzkum právě v oblasti déjà vu. Tvrdí, že zážitek má neurologický původ způsobený určitými strukturami v mozku. Podle něho lidé, kteří pocit často zažívají, mají menší oblast zodpovědnou za paměť a uchovávání vzpomínek. Jeho výzkum také ukazuje, že tento pocit častěji zažívají inteligentní lidé, kteří propadají stresu, a tím u nich dochází k vyšší dráždivosti mozku způsobem života.

A co vy? Zažili jste někdy déja vu? Jestli ano, možná je to znamení, že se máte méně stresovat!

Reklama

Podobné články

Obrázek: 923c76e4ef39f9fcf4f8133bfa7222048952111d
Obrázek: 7c875c4eb784dab97f433b1ba7b4cc42b81a1f60
Obrázek: 4ed88154eb593d56667649c892d01d5846f41421
Obrázek: e4ecfe0522ddff38be57c792edf3343191561f81
Obrázek: 14421172539d9d1411f6cb27b13e4545c50a4f8a