Dnešní doba je plná předsudků, škatulek, povrchní krásy a iluzí na sociálních sítích. Lidé se cítí méněcenní kvůli druhým a neuvědomují si vlastní sílu a hodnotu. Vlastně, ne až tak kvůli druhým, ale kvůli tomu, jak si na základě sociálních sítí myslí, že druzí žijí. Honíme se za ideály krásy a přitom si často neuvědomujeme, co v životě máme, jaké vlastně máme štěstí.
Jak projekt vznikl?
Před rokem a půl jsem na Instagramu založila stránku Silačky, která se v prvé řadě věnovala předsudkům a škatulkám ve stravě a cvičení. Šlo mi o to, podpořit hlavně děvčata, ať si jdou za svými sny, ať dělají, co je baví navzdory tomu, že je jejich činnost společností často považována pouze za mužskou záležitost. Na tohle téma jsem navázala dalším. A to se týkalo hlavně trendu bikini fitness, ke kterému se často vážou extrémní diety. Díky tomu jsem se začala věnovat problematice PPP (poruchy přijmu potravy) a rozhodla jsem se do projektu zahrnout i svůj osobní příběh s PPP. Jakmile jsem to udělala, začaly se mi samy od sebe ozývat děvčata se svými problémy a nejen v oblasti PPP, ale i dalších problémů.
Jak je to v současnosti?
Nyní se v rámci projektu řeší velká spousta věcí. Snažím se svůj dosah využívat ke smysluplným věcem a ne jen k bezhlavým reklamám na různé produkty. Řeší se hlavně typicky ženská témata a diskutuje se o nich (například nošení vs nenošení podprsenky, kojení na veřejnosti, kdy je správný čas na děti, tipy a triky v letních obdobích,...), vzájemně se inspirujeme a hlavně sdílím příběhy silných žen a rozhovory se zajímavými osobnostmi na blogu silacky.cz.
Hlavními tématy však i nadále zůstává sebeláska, neškatulkování, sebepřijetí, odhalování té reality, kterou často na sociálních sítích nejsme schopni vidět. Nyní se hodně zabývám i ekologií, protože to do konceptu WELL-BEING určitě patří.
Co je záměrem projektu Silačky?
Cílem celého projektu je dokázat, že nejsme jen tělo a že si nemáme dělat těžkou hlavu z toho, že nemáme dokonalá těla jako modelky, které je vlastně mají dokonalá jen díky photoshopu, ale jsme hlavně duše. Musíme se zaměřit hlavně na svou duševní pohodu a bude nám lépe. Musíme se hýbat z lásky k sobě a ne se týrat v posilovnách z toho důvodu, že se vlastně nesnášíme. Cílem je inspirovat lidi k tomu, aby se měli rádi a vážili si toho, co mají, sdílením životních příběhů ostatních žen a jejich těžkých osudů. Žen, které až kvůli těžké situaci nebo nemoci v životě našly smysl a zjistily, že tělo bychom neměly nenávidět, ale milovat ho za to, jak nám slouží, protože jim neslouží tak, jak by si přály.
Kdo za tím vším stojí?
Bylo by jistě na místě, představit i sebe. Jmenuji se Karolína a je mi čerstvě dvaadvacet. Nyní bych se popsala jako veselou, ze života se radující, romantickou a bohémskou duší, ale ještě pár let zpátky jsem byla ten nejpesimističtější člověk, kterého byste ve svém okolí měli. Neměla jsem vůbec radost ze života, byla jsem věčná dietářka, nikdy jsem se sebou nebyla spokojená a nejraději jsem se utápěla doma ve své melancholii. V 18 mi byla diagnostikována klinická deprese. A nejspíš tahle záležitost mi vrátila po několika měsících tu chuť do života.
Nechtěla jsem dál být taková, chtěla jsem se umět radovat ze života. A i díky projektu se radovat ze života umím ještě víc, protože se o tu radost můžu dělit.
Mini projekty
V dubnu letošního roku jsem se rozhodla uspořádat focení, na které jsem si pozvala ženy, které se často mohou potýkat s předsudky. Chtěla jsem upozornit na to, že ne vždy za něčím vzhledem stojí to, co si my myslíme.
Každá z nich, měla na sobě nápis, který ukazoval skutečnost, většinou nemoc, kterou si prošly či prochází.
“Ježiš, té holce lezou kosti, měla by přibrat.”... JENŽE “TA HOLKA” SI PROŠLA ANOREXIÍ a až teď si vybudovala zdravý vztah k sobě a jídlu.
“Panebože, proč má ta holka zelené vlasy?”… JENŽE “TA HOLKA ” JEŠTĚ NEDÁVNO ŽÁDNÉ VLASY ANI NEMĚLA, PROTOŽE PŘI CHEMOTERAPII VŠECHNY ZTRATILA.
“Ta potetovaná holka je nejspíš kriminálnice!” … JENŽE “TA HOLKA” JE ČERSTVÁ MAMINKA.
“Ta holka s holou hlavou má určitě rakovinu!” … JENŽE “TA HOLKA” MÁ ALOPECII – NEMOC, O KTERÉ SE STÁLE MOC NEVÍ.
“Ta holka má moc velké sebevědomí”… JENŽE “TA HOLKA” SI PROŠLA ŠIKANOU A TEĎ BOJUJE S ZÁKEŘNOU NEMOCÍ.
“To je ta divná holka s hadičkama” … JENŽE “TA HOLKA” MÁ CUROVKU A TY HADIČKY JI DRŽÍ PŘI ŽIVOTĚ.
