Umíte dodržovat správný pitný režim?

Často slýcháváme o významu pitného režimu. Avšak názory na to, co a kolik pít, se od sebe dost odlišují. V článku se proto zaměříme na nejvhodnější tekutiny a jejich právě potřebné množství, které by mělo zajistit dostatečnou hydrataci, tzn. potřebné množství vody v těle.

Obrázek: d22594f1ecfd5bf898e2a6ab8729dd2475e9910c
Zdroj: pexels.com

Lékaři uvádějí, že tělo novorozeného dítěte se skládá přibližně z 90% vody, v dospělém věku se její obsah pohybuje kolem 70% a klesne-li pod 50%, člověk umírá. Proto je tak důležité pít dostatečné množství kvalitních nápojů, nejlépe čisté pramenité vody (viz čl. Životodárná voda aneb Jakou vodu pít). Uváděli jsme v něm, že pokud zásobujeme tělo dostatkem kvalitní vody, dáváme mu ty nejlepší prostředky k dostatečnému zavodnění i k tolik potřebnému pročišťování vnitřního prostředí.

Mnozí lidé, kteří dbají na zdravý životní styl, se proto snaží zvýšit příjem tekutin. Kolik je jich ovšem potřeba?

Obecně se doporučuje vypít alespoň 2-3 litry tekutin denně. Právě potřebné množství je ovšem individuální a je závislé na potřebách daného organismu, prováděných aktivitách, okolní teplotě, zdravotním stavu (největší pozor je třeba dát u osob s poruchami ledvin a oběhového systému) i dalších vlivech. Kdyby někdo potřeboval zjistit, kolik toho má za den vypít, lze to stanovit např. svalovým tesem /vysvětlení viz Metoda testování/.

Uveďme si zde ještě, které tekutiny by se neměly započítávat do doporučovaného denního příjmu tekutin, nebo mají nepříznivý dopad na lidské zdraví.

K těm patří většina nápojů, které se v obchodech nejvíce nakupují (např. limonády, koly, energy drinky a další chemicky upravované kapaliny). Mnozí si neuvědomují, že pití nevhodných nápojů může mít horší dopad, než konzumace komerčních potravin! Kromě výše uváděných chemicky znehodnocených kapalin tělo řádně nezavodňují také alkoholické nápoje a káva, neboť jsou diuretické.

Ani kravské mléko by se nemělo započítávat do pitného režimu, neboť by se mělo brát spíše jako potravina, jež tělu mimo jiné přináší dobře využitelné bílkoviny, vápník atd. Avšak je mléko skutečně zdravé? Vždyť se všude možně uvádí, že způsobuje zahlenění. To je ale chybné, neboť mléko je spíše hlenotvorné. Avšak hleny nevytváří v dýchacím ústrojí, ale napomáhá utvářet potřebnou žaludeční a střevní mukózu. Z tohoto důvodu se doporučuje u podráždění či vředovitých onemocnění žaludku a střev. Dietní směry, jež tvrdí, že mléko nedokážeme strávit, pocházejí zpravidla z východu, kde lidé po mnohé předchozí generace mléko nepili, v důsledku čehož jim chybí potřebné trávicí enzymy.

I u nás ale některým jedincům může mléko občas způsobovat určité problémy. Nemá-li ovšem někdo geneticky podmíněnou alergii, tzn. nesnášenlivost některých součástí mléka, tak možné nepříznivé reakce způsobují většinou chemické kontaminanty, jež se v něm vyskytují v důsledku špatných podmínek chovu a znečištění krmných směsí (např. plísněmi a pesticidy). Nepříznivý dopad má i nevhodné zpracování mléka, jako je třeba UHT záhřev, jež se provádí u trvanlivých mlék. Proto se vyplatí upřednostňovat čerstvé mléko v bio kvalitě nebo od farmářů, jež zvířata chovají přirozeně a dávají jim kvalitní krmivo. Kdyby někomu nevyhovovalo mléko kravské, může vyzkoušet kozí či ovčí. Pro děti je nepochybně nejlepší mléko mateřské, jež kojencům zabezpečí i převážnou část tekutin. Avšak dospělí potřebují jiné zdroje tekutin.

Co ovšem kromě pramenité vody pít?

Jestliže někomu samotná voda nechutná, může si do ní přidat čistou ovocnou šťávu – třeba z citronu, nebo rakytníkový sirup, jenž má vysoký obsah vitamínů. Přínosné jsou také čerstvě lisované ovocné či zeleninové šťávy. Kromě toho je známý léčebný přínos minerálních vod (od běžné pramenité se liší hlavně vyšším obsahem minerálních látek). U nich je ale potřebné dodržovat doporučené množství a dobu jejich pitné kúry.

Běžně se též doporučují teplé nápoje, od melty až po bylinné čaje. Takovéto nápoje mnohým vyhovují nejvíce. Může to vyplývat buď z jejich individuálních požadavků těla, nebo tím vyrovnávají extrémní okolní teplotu. Chceme-li se třeba v letním parnu zchladit, dáme si většinou spíše studenější nápoj. Jestliže chceme podnítit organismus, aby se sám ochlazoval, můžeme mu dodat teplejší nápoje, jež podporují pocení (např. lipový čaj). Je-li nám ale naopak zima, mohou nás teplé nápoje zase prohřát. Jedna a táž kapalina na nás tedy může působit odlišně, pokud ji přijímáme teplou či studenou (to platí i u mléka). Důležité přitom je, aby nám přijímané tekutiny dělaly nejen dobře, ale i chutnaly, neboť poté jich rádi vypijeme dostatek. Přitom tělu přirozeně dodáme potřebné množství v nich obsažené vody.

Reklama

Podobné články

Obrázek: c611c206228685fe7e66096dcaaa789fd35e02fd
Obrázek: 4e7c698b70f05f1585f9b14bea8ab8f638d65293
Obrázek: 5656254a19fbf7b455aaaf0376f166812f1ee7ae
Obrázek: 468297b76b1d041e638ddbcbdfcb8106cf74ecf4
Obrázek: f5a5300b5c560d8713835d6269bd355fbebca243