Šperky z polymerových hmot. Vypadají jako malované, ale nejsou malované! Postup výroby

Žádné z nás jistě neunikla móda takzvaných malovaných korálků. Věděly jste ale, že tyto korálky vůbec nejsou malované? Jakou technikou se tedy tvoří? Věřte, není to nic jednoduchého!

Obrázek: 6a1456f8d9edb855fbd6b03dd73cc55753bfa229
Zdroj: Hana Číhalová

Polymerová modelovací hmota, to je např. fimo, premo, cernit či kato. Pokud vám ani tyto značky nic neříkají, pak si představte něco mezi plastelínou a moduritem. Tyto hmoty můžeme zpracovat do šperků stovkami různých technik a já bych vám dnes představila jednu z nich.

O malování to opravdu není

Vedlo mě k tomu především to, že mě tak trochu „zlobí", že když si někteří lidé mé šperky prohlíží, myslí si, že jsou šperky pomalované. Ve skutečnosti jde o hodiny a hodiny piplavé práce, u které, když to řeknu stručně a trochu zrychleně, musíte hmotu rozválet na plátky, jednotlivé barevné plátky poskládat do vzorů, vzor pak krájet znovu na plátky a poklást nebo obalit jimi tvar šperku. Na závěr se šperk vytvrdí při teplotě 110-150°C (záleží na značce), a následně se mohou brousit, leštit nebo lakovat.

Ale teď už trochu podrobněji ke vzoru, který má pracovní název „Ostnatý drát".   

Vybrala jsem tři barvy – bílou, červenou a černou a každou projedeme na strojku a zpracujeme na plátky (obr.1). Začátečník, který ještě nechce vkládat finance do pokročilejších nástrojů, v tomto případě do strojku, může na rozválení použít váleček nebo např. lak na vlasy, který poslouží na rozválení hmoty se stejným efektem. Dominantní červenou srolujeme do válečku a následně obalíme plátkem bílé a poté plátkem černé (obr.2). Hotový barevný váleček rozkrojíme na čtvrtiny (obr.3) a každou čtvrtinu zmáčkneme prsty tak, aby se v profilu vytvořil tvar kapky (obr.4)

Skládání vzoru

Nyní nastává ta část práce, kterou mám já osobně moc ráda – skládání vzoru. Nikdy totiž v této fázi ještě nevíte, jak přesně bude vzor vypadat. Všechno se odvíjí od vytvořené kapky a jemnosti dalšího skládání (obr.5). Další barevné varianty i drobné rozdíly ve vzoru jsou na dalším obrázku (obr.6), kde jsou vidět již hotové cany (čti kejny) připravené k dalšímu použití.      

Vzhledem k tomu, že mou „specializací" jsou korále, použiji tento vzor právě na ně. Základem jsou odlehčené kuličky, které si dělám předem, tzv. do „zásoby". Mohou se udělat například ze starých zbytků stejné hmoty.

Přenášení vzorů na kuličky

Přenášení vzorů na kuličky může začít. Nyní speciálním nožem (u začátečníků náhradou menším nožíkem) krájíme z canu se vzorem slabounké plátky a klademe je na další plátek pěkně vedle sebe. Další postup je dobře vidět z obrázku (obr.7): nakrájí se proužky a těmi obalí kulička – budoucí korálek. Nezbývá, než zahladit spoj, kde se konce plátků schází, a v dlaních koulením vyčarovat tu krásně kulatou kuličku. Poté šup do pece a péct. (obr.8) Pak brousit pod vodou, leštit a navléknout.
Že je to jednoduché? Pro trpělivé jistě ano.   

A pozor – hraním si s touto hmotou vzniká závislost!

Zde jsou další ukázky, co se dá z této hmoty vyčarovat.
Pokud vás tento návod zaujal a přemýšlíte, jestli s touto technikou začít, můžeme si příště říct něco více o používaných nástrojích, hmotách a dalších pomůckách, které se při práci s polymerovými hmotami používají.

Reklama

Podobné články

Obrázek: cf69754465f1a5e257839615c767491677ab3845
Obrázek: d0efe7aae2b5f72998f2761678d71d2508694fe0
Obrázek: 26b3899ff4eb17cb4400850b13bc88c94f1c5efc
Obrázek: 9ace45e069b84abc5a82b8266761f208b8c78c07
Obrázek: 3febc997b878e6787758e191802c3d16c0374c17