Jedna paní povídala
Kdyby byla opravdu jen jedna, nevěnovala bych asi tomuhle tématu žádnou pozornost. Některá žena prostě po parfému sáhne, jiná ne. V pořádku.
Ale poslední dobou na mě tahle osvěta o nepoužívání parfémů vyskakuje téměř z každého zákoutí (lépe řečeno z temných míst, kam nesmí řasenky, vůně, barvy na vlasy a nedejbože snad umělé nehty). A přesně o tomto používání a nepoužívání parfémů byl i zmíněný vyslechnutý rozhovor. Dámy velmi zapáleně diskutovaly o tom, že nad přirozenou vůni není. Také o tom, že tón parfému skutečnou vůni ženy prostě přebije a že ženy, které parfém používají, se už dnes jen jednoduše a sešněrovaně zapírají. Což je možná skutečně téma k vášnivé diskuzi, a možná je v tom dokonce i kus pravdy, zřejmě to všechno bude o úhlu pohledu. Ale? Napadá mě, kam tohle odkládání veškerých ženských záležitostí nakonec zajde? Jen si vzpomeňte na žiletky. Tedy nejdřív neoholené nohy, hrdě vystavovaná zarostlá podpaží, a teď pro jistotu ještě žádné parfémy? Ano, jistě, každá žena si opravdu může dělat, co chce a je to výhradně její věc. Nicméně, pro mě osobně je každá dáma, žena, slečna, noblesní bytostí, ke které hříšná a přitažlivá vůně parfému patří. A zaslouží si ji. Zaslouží si být vůní zrovna toho svého parfému bytostně zapamatovatelná.
Že jsem NEMODERNÍ KONZERVA? Tak ať!
Ano, tak přesně tohle jsem já. A vy prý také, pokud parfém ještě používáte. Mám dojem, že tuhle speciální škatulku pro nás vytvořily zastánkyně přirozené vůně (čemuž nerozumím, protože je také nikdo neoznačuje jako FUJ nebo NO TEDA. Nebo ano?). Alespoň jsem přesně tohoto dojmu nabyla u zmíněných rozhovorů. Dámy jasně hovořily o tom, že přece dnes, při dostatku vody a mýdla, už nemáme za potřebí plácat na sebe předražené rádoby voňavé vodičky, které se pak v MHD nedají snést (no samozřejmě, vůně parfému je mnohem nepříjemnější, než letní vypečený autobus přecpaný lidmi přirozené vůně). V uzavřeném prostředí je to kvůli nám naparfemovaným jako někde… víte kde (a ano, tady bych bez mučení souhlasila, že nic se nemá přehánět).
Už dávno není moderní stříkat na sebe všechny ty reklamní taháky, vyplývalo z postojů dam. Stejně jako to, že parfémy dělají z žen zbytečně někoho jiného. A tak moderní nemoderní, já osobně u svého milovaného parfému konzervativně zůstávám. Nikomu jej nenutím, ale nikomu bych jej rozhodně nebrala. Sto lidí, sto chutí, tisíce vůní. Ale kázat, nebo snad zakázat? Ne, děkuji.
A jak je to s vámi, milé dámy?
Patříte k těm, které jsou bez parfému jako bez ruky? Nebo jej příliš neřešíte? Ta jediná správná volba je jen a pouze na vás, to úplně bez diskuze. A tak jako vždy a se vším, nezapomínejme na toleranci. Ať už jako holky s parfémem na krku, nebo bez něj.
