5 způsobů, jak pomoci své dceři budovat sebevědomí

Téma sebevědomí provází každou ženu v průběhu jejího života. Jde o všudypřítomné téma, které se odráží ve vztazích, v práci, spokojenosti v životě či zdraví. Buduje se již v dětství a v dospělosti často můžeme zjistit, že ho potřebujeme aspoň trošku posílit. Pomozte své dceři k tomu, aby neměla v budoucnosti tolik práce s učením milovat se taková, jaká je, a předejte jí své poznatky ještě dnes.

Obrázek: jak své dceři budovat sebevědomí
Zdroj: Ilustrační obrázek Canva

 

Co pomůže vaší dceři budovat sebevědomí?

1) Berte ji takovou, jaká je,
2) respektujte její potřeby,
3) učte ji milovat své tělo,
4) probírejte s ní vnější svět
5)  a veďte ji ke zodpovědnosti a odolnosti.

 

1) Berte ji takovou, jaká je

V raném dětství nám rodiče pomáhají utvářet vnímání vlastní hodnoty. Přejímáme mínění druhých o nás a bereme je za své. Zároveň každý člověk je individuál, má své specifické potřeby, vypadá jinak, má jiné schopnosti, přání, obavy atd. To, jak o své dceři smýšlíme my, rodiče, nejspíš bude tvořit velkou část toho, jak i ona bude nahlížet sama na sebe.

Proto je důležité ji přijmout takovou, jaká je, a udělat vše pro to, aby to z vás cítila. Mnozí rodiče říkají, že chtějí, aby jejich dcera byla spokojená, chtějí pro ni to nejlepší, ale používají běžně generacemi zajeté fráze jako: „Velké holky nebrečí,“ „Podívej, tamta holčička maminku poslouchá,“ „Nemáš se čeho bát, vždyť se ti nic neděje“ atp.

Jenže tyto fráze nenápadně podrývají sebevědomí žen, protože první věta vlastně holčičce zní: „Jsi velká, tak nemáš nárok na přirozenou emoci jako je smutek, ani projev bolesti, když si ublížíš.“ Druhá věta je synonymem pro: „Nepřijímám tě jako výjimečnou bytost, měla by ses víc chovat a víc být jako jiné holčičky, pro mě, tvého rodiče, přijatelnější.“ Třetí si dítě vyloží jako: „Nemůžeš se ničeho bát, přestože je to běžná reakce na nepříjemné situace. Neukazuj strach, protože i my rodiče jsme tak byli vychováni a je potřeba to potlačit.“ Když nepřijme sama sebe se vším všudy, její sebevědomí tak bude trpět.

 

2) Respektujte její potřeby

Hodně můžete ovlivnit tím, jak přistupujete k jejím základním, ale i specifickým potřebám. Pokud rozpoznáte nebo od ní samotné zjistíte, co potřebuje k běžnému, spokojenému fungování, co ji baví nebo jí jde, pomáhejte jí je naplňovat a učte ji, jak si může do budoucna poradit sama.

Pokuste se hodnotit co nejméně jejích potřeb svýma očima nebo očima společnosti, aby se nezadělalo na problém s přijetím vlastních potřeb. Mohla by mít například pocit, že některá z nich jsou nežádoucí, druhým vadí, a tak je bude i v dospělosti opomíjet. Respekt k jejím potřebám je podstatný, protože pouze člověk, který umí ukojit to, co jeho tělo, mysl nebo duše žádá, může být v životě spokojený, dokáže zdolávat životní výzvy a mít příjemné, netoxické vztahy.

 

3) Učte ji milovat své tělo

Prostřednictvím našeho těla se v tomto světě můžeme projevovat. Náš vzhled může něco málo ve společenství ovlivnit (např. čisté oblečení, vyhraněný styl, umyté vlasy), ale velkou roli hraje i to, jak sami sebe a své fyzično vnímáme. Každý jsme jiný a je to tak v pořádku. Pokud v dětství slýcháme srandovní poznámky na náš učet a na účet některých částí našeho těla, v budoucnu (možná už během mládí) budeme mít tendence chtít tyto části změnit, vylepšit, nebudeme je mít rádi.

Sebevědomí jde ruku v ruce s naším tělem. Srovnávání s holkami ve škole, ženami v práci, v časopisech, na sociálních sítích nebo v televizi může hodně pokazit vztah s naším tělem. Myslím, že tento bod netřeba více rozvíjet, protože ho známe nejspíš každá z nás. Závěrem tedy připomínám -  pokusme se vážit slova ohledně těla naší dcery a jděte jí vzorem. Nebojte se před ní pohladit své bříško se špíčky a prohodit něco jako: „Tohle je moje úžasné bříško, miluju ho, protože je moje, a vůbec nevadí, že vypadá jinak než u modelek na Instagramu. Přesně takhle je nejhezčí.“

 

Obrázek: nízké sebevědomí dcery
Zdroj: Ilustrační obrázek Canva


4) Probírejte s ní vnější svět

Během života narazí na různé situace, lidi, zvyklosti… Na nás je jí významy toho všeho trošku přefiltrovat a vysvětlit, když to bude potřeba. Jak to myslím? Například jí někdo ve škole řekne hloupou poznámku na její výšku: „Žirafo!“ a se smutkem přijde domů. V tu chvíli si s ní o tom můžeme popovídat, nechat ji projevit emoce a říct náš náhled na to, proč to dotyčný udělal.

„Markétko, jsi vysoká, krásná žena. Moc ti to tak sluší. Děti rádi komentují to, v čem se lidé liší, a občas si z toho utahují. Nejspíš protože jim dělá dobře, že můžou někomu, kdo se na to chytne, pokazit náladu. Nebo jim to přijde vtipné a neumí se ještě do druhého vcítit. Možná samo slýchá nějaké posměšky a takhle to ventiluje. Je to jeho postoj, jeho slova, není to tvůj problém. Můžeš si vybrat, jak se zachovat. Jestli se nad to dokážeš povznést, potřebuješ mu na to něco říct (třeba, že tě to trápí a nechceš, aby někdy něco takového ještě znovu řekl) nebo potřebuješ pomoct třeba ode mě, že bychom šly do školy spolu mu to povědět. Co je pro tebe nejlepší, co zkusíš?“

K této době patří i sociální sítě, jako jsou Facebook, Instagram, TikTok atd. Tam se denně hraje hra o dokonalost – dokonalý vzhled, dokonalé bydlení, dokonalé vztahy, dokonalé vaření, úklid, dovolená… Vnímám jako nezbytné i o tomhle s dcerou mluvit jako o místu, kde najde jen špičku ledovce. Málokdo zveřejňuje něco, co za nic nestojí. Navíc jde o optický klam – srovnáváme se s celkovým dojmem mnoha úspěšných lidí, a tak se cítíme převálcováni s těmi málo dovednostmi, co máme my. Tato doba může posloužit jako zdroj stresu, úzkostí a pocitů méněcennosti. Nepodceňujte pravidelné rozmluvy s vaší milovanou dcerou, ať se do té pasti nechytne.

 

5) Veďte ji ke zodpovědnosti a odolnosti

Základem dobré péče o naše dítě je soucit, pomáhání, podpora, projevování pochopení, být tu pro něj. Ale neméně důležité je i nesnažit se vytvořit mezi dítětem a nepříjemnostmi zeď, díky které ho budeme udržovat v bezpečí, bez bolesti a zklamání, a zároveň ho nepřipravíme na život, který přirozeně nějaké nepříjemnosti a náročné situace obsahuje.

Nemůžeme být vždy všude s naší dcerou. Proto ji učme být samostatná, soběstačná a ať se nebojí nést zodpovědnost za své činy. Nedělejme z ní čistě nezávislou ženu, která nic a nikoho nepotřebuje a o pomoc se bojí požádat, protože ji bere jako projev slabosti. Inspirujme ji ke zodpovědnosti a chuti zdolávat překážky. Je to důležité pro to, aby měla určitou odolnost na tyto nečekané chvíle, které by ji mohly snáz složit a pošramotit její sebevědomí.

Když se bude cítit silná, že se sama na sebe může spolehnout a umí si poradit, dokáže si pak život více užívat, protože se nenechá občasnými lijáky zaplavit, ale naopak bude z dešťů těžit a využívat je ve svůj prospěch.


 

Občasným zamyšlením nad tím, jak svým chováním můžeme ovlivnit sebevědomí našich dcer, máme v rukou velkou moc. Nebojme se hledat i další cesty a způsoby, jak je připravit na život a pomoct jim k tomu, aby je život bavil a byly v něm spokojené. Sebeláska, respekt, sebevědomí a přijetí jsou klíčové. Nechť je jich pro všechny dost. 

 

Reklama

Podobné články

Obrázek: db9bdbdeffc3ceda80b13bdebce8ad41a383e1e8
Obrázek: 2e8aee18deb8084239f7ae8612db5d35cdf1a5c9
Obrázek: 231682fbc77d29fb9a100807ef7608baf8f9968d
Obrázek: 854379d4c18078dadc80abc12458d0aea4348b90
Obrázek: d4664a94be7e07b0852bc0a6a8de5a0daa74b3a5