Znáte hlavní výchovnou zásadu spokojených rodičů?

Zamilovali jste se, strávili se svým partnerem dlouhé týdny jen sami dva, zvykli si na sebe, srovnali jste se se všemi svými klady i zápory a časem vám začne v hlavě vyvstávat myšlenka na založení rodiny. Nejdříve se jen tak oťukáváte, pak o tom začnete hovořit podrobněji, až nakonec máte vybráno nejenom jméno vašeho potomka, ale i zaměstnání, které bude jednou vykonávat.

Přemýšleli jste ale o tom, co všechno udělat, abyste jako rodiče obstáli alespoň na velmi dobrou?

Je docela těžké sjednotit představy ideální výchovy a domova k oboustranné spokojenosti, zejména pokud budoucí otec a matka pocházejí ze zcela jiného rodinného prostředí. Přesto je nutné se pokusit dát hlavy dohromady, probrat základní výchovné strategie a na něčem se dohodnout už dopředu. Proč? No, protože dát do kupy systém, který bude mít domluvené základní pilíře výchovy, je ten nejlepší počáteční rodičovský vklad do synů a dcer, jaký si mohou jen přát. Jít do výchovy s rozumem a s podvědomým klidem, že ten druhý to chce zhruba stejně jako já, umožní řešit konkrétní problémy a konflikty podstatně lépe, zejména v okamžiku, kdy vládu nad situací přebírají emoce, které dokáží zamotat hlavu i rozenému flegmatikovi.

Už jste to zkoušeli a dohodnout se nemůžete? Každý máte svou představu a nechcete z ní slevit?

Tak to vám není co závidět. A co teprve vašim potomkům! Pokud jste se už pustili do podrobné debaty "Jak z toho našeho kluka vychovat správného chlapa a z té naší holky super ženskou", a skončili jste hádkou či týdnem ticha, nepropadněte iluzi, že není třeba panikařit, protože se to nějak utřepe samo. Podlehnout beznaději opravdu nemusíte, ani netřeba, abyste se začali obírat myšlenkou na rozchod. Ale otevřít téma výchovy ještě jednou (a možná i vícekrát) vám umožní vytvořit si v mysli určitý obrázek o partnerově postoji k vašim budoucím potomkům, který budete buď respektovat, nebo se s ním ztotožníte, anebo se pokusíte cestou kompromisů na obou stranách vytvořit novou základní kostru přístupu k vlastním dětem.

Když už nic jiného, domluvte si alespoň ZÁSADY NIKDY!

Například:

•        Své děti nepřestanu milovat, ať se děje, co se děje!
•         Fyzické a psychické týrání potomků je u nás doma jednou provždy zakázáno!
•         Nebudu si přes syna nebo dceru plnit své sny!
•         Manipulace, zesměšňování a srovnávání s ostatními nemají v naší výchově co dělat!
•         Nezapomenu na slova omlouvám se, prosím tě a děkuji!
•         Nezabráním kontaktu s druhým rodičem, pokud se rozejdeme a nebude to ze zvlášť zavrženíhodného důvodu!

Je to opravdu důležité?

Ano, je! A to tak moc, že podobné zásady byste si měli jako rodiče nejenom domluvit, ale pravidelně si je navzájem připomínat a mít je stále na paměti. Dodržovat je v každodenních starostech a problémech může být někdy těžké. Dokonce je můžete v toku času i porušit. Ale pokud jste se na nich oba shodli, přemýšleli jste o nich, mluvíte o nich a utvrzujete jeden druhého, že to tak děláte dobře, bude to jen chyba, která jde zase napravit. Budování šťastného domova může pokračovat a z vás se stanou rodiče, kteří se mohou stát vzorem pro ty ostatní. Kdo z toho bude ale nejvíce profitovat, je více než jasné. Vaše děti! A po celý jejich život!

Co když se opravdu nemůžeme na ničem dohodnout, nebo dokonce už děti máme a ve výchově jeden táhne hot a druhý čehý?

Ani v tomto případě neházejte flintu do žita a snažte se zas a znova! Vytvořit společný rodičovský výchovný model v jakékoliv době má velký smysl. Nejednotnost a místy i boj mezi matkou a otcem vytváří nejenom stálé napětí domova, které třaská tu a tam jako ohňostroj hádek ve dnech všedních i svátečních, ale vytváří skvělé podhoubí pro manipulaci, budování sobecky výhodných koalic, života bez hranic a kolísavého pocitu bezpečí.

Ani po nejpodrobnější dohodě nečekejte, že budete vždy za jedno!

I když se vám oběma podaří dodržovat hlavní body úmluvy, život vám rád a někdy i poťouchle připraví nejednu situaci, která vás postaví ve výchově dětí proti sobě. Není to nic zvláštního. Zachováte-li si kousek zdravého rozumu a přes emoční vlnu, která může vynést na světlo skutky dávno promlčené, dokážete BEZ PŘÍTOMNOSTÍ DĚTÍ problém vyřešit (i kdybyste si měli hodit korunou) a předstoupit před ně opět v jednom šiku, budete dokonalost sama. A když se s bojovně vysunutou bradou pohádáte před nevěřícně zírajícím publikem vlastních potomků, také máte pořád šanci vyjít z urputné bitvy jako vítězové. Po uzavření míru a nalezení kompromisu stačí předstoupit s vysvětlením před zamotané hlavičky vašich dětí a místo válečných ztrát nabídnout své dceři či synovi poklad "Jak se doma řeší problémy a napravují chyby". A to je dar, který se nikde jinde koupit nedá!