Začínáme jen co trávník po oblevě oschne tak, abychom na něj mohli vstoupit bez vytlačení stop.
Na jaře je nezbytné vyhrabáním zbavit trávník plstě, která se v něm po zimě ukrývá. Plsť je stlačená, suchá hmota v režné barvě. Vzniká ze zbytků odumřelých častí trav a mechu, která může vytvořit kompaktní vrstvu bránící prorůstání travních stébel a odnožování trávníků, takže trávník řídne. Zredukujeme ji přípravkem, který pomocí enzymů plsť rozloží a zároveň obsahuje hnojivo, které nám na jaře trávník pěkně nastartuje.
Pokud je trávník vysoký, prvně posekejte a potom vyhrabejte obyčejnými hráběmi všechny nečistoty. Dále použijte prstové hrábě, které důkladně pročešou drn a nakonec vertikutátor, který dostatečně provzdušní celou plochu, umožní živinám přístup ke kořenům a prokypří holé části trávníku, aby se lépe uchytila semena, které později vysejeme.
Nezapomeňte na hnojení. Důležitý je především dusík, ale i ostatní živiny. Hnojení pomůže trávě vyhrát konkurenční boj s plevelem a mechem. Můžete si zvolit hnojivo ve formě granulí, nebo rozpustné ve vodě. Obě se po aplikaci musí ještě prolít dostatečně vodou, aby nám hnojivo v kombinaci se sluncem travník nepopálilo. Další hnojení proveďte až v květnu a poslední v srpnu.
A teď už se můžete jen kochat a počkat si na lepší počasí, aby jste se na svém krásném trávníku mohli natáhnout a relaxovat.
|
Barbora KonečnáfloristkaBarbora Konečná je floristka srdcem i duší. Dokáže vám uvázat překrásnou květinu, dát vám radu, jak pečovat o pokojové rostliny, ale i zahrádku. Neustále se vzdělává a práce je jí koníčkem. V jejích článcích najdete praktické rady a tipy. Profil |
Zaujal vás článek? Sdílejte ho se svými přáteli |
Napadlo vás někdy, že nepotřebujete zubní pastu z obchodu? Jsme tak zvyklí si kupovat hygienické prostředky, že nás ani nenapadne si vyrobit pastu doma. Přitom není nic lehčího. Stačí nakoupit ingredience, které možná i běžně nakupujeme a smícháme je dohromady. Nejen že tím vyloučíme chemii, která se v pastách nachází, navíc tím nebudeme spotřebovávat plasty. A to za to stojí.
Kolik lidí slyšíte kolem sebe říkat: „Však je to jen pes.“ Nebo ještě lépe: „Je to jen hloupé zvíře.“ Už když jsem byla malá, tak mi tyto věty nedávaly smysl. Nerozuměla jsem jim, protože jsem to cítila úplně jinak. Měla jsem pocit, že jsem jak z jiné planety, protože nejsem schopná pochopit tak základní věc, jako je rozdíl mezi člověkem a zvířetem. Ať již patříte do skupiny pronášející tato tvrzení nebo do skupiny, která je rezolutně odmítá, pojďme se dnes ukázat, proč tuto větu považuji za mýtus.
Vážná duševní porucha zvaná dysmorfofobie v její nejkrutější podobě postihuje „pouze“ 2-3 % populace, ženy a muže nevyjímaje. S jejími symptomy se ale setkal až na pár výjimek každý člověk.
Než jsem přišla na bezodpadový život, kupovala jsem tradičně tampony a intimky z běžného obchodu. Neřešila jsem, že obsahují spoustu chemie, ale vadilo mi, že musím měsíčně vyhodit jeden balík tamponů, a každý měsíc kupovat nový. Přišlo mi to nelogické a děsivé, když si vezmu, že menstruovat budu zřejmě víc než 30 let. Potom jsem přešla k bezodpadové menstruaci a jsem nadšená. Nic si už nekupuji a pomůcky se jen omyjí, vyvaří a přeperou a jsou znovu použitelné. Takže je to výhodné ekologicky i ekonomicky.
