Gleidshop
Eshop

Máyská kultura

Volné pokračování série o Mexiku od paní Mgr. Aleny Valové. Nyní o uctívání bohů a máyské kultuře.
Alena Valová

 

Při vyslovení jména státu Mexiko mi okamžitě vyvstane na mysli kult máyské kultury. Kde se vzali Máyové? Jak dlouho žili? Jak vypadali? Proč tak záhadně a rychle zmizeli z povrchu zemského?

 

Máyové žili na území Mexika, především na Yucatánu v oblasti Quatemaly, Belize, ve státech Capmpeche, Tabasco, Chiapas - to je oblast, kde jsou největší naleziště této kultury. Datuje se zhruba od 2. tisíciletí př.n.l. až do 16. století našeho letopočtu, i když největší rozkvět a nejzásadnější období se počítá mezi 2. – 9. stoletím n.l., kdy došlo k největšímu rozmachu obrovských měst a mnoha mocných států rozesetých po celém území. V čele každého takového města byl mocný vládce, král /božského původu/, vyvolený z elity tzv. „nobles".  Elita se odlišovala od ostatních tím, že si již od útlého dětství mechanicky tvarovali lebku do vysokého zploštělého tvaru, to byl zásadní vizuální rozdíl mezi vyvolenými a ostatními běžnými lidmi nebo bojovníky. Dodnes jsou znázorněny obrazy těchto zvláštních zploštělých hlav na významných atributech této kultury, které můžeme vidět nejen v muzeích, ale přímo na místech, kde tato kultura žila.

 

I když byli velice vzdělaní, vynikali vědomostmi z astronomie, matematiky (vlastně jako první začali používat nulu), architektury, stavebnictví,  medicíny, znali hieroglyfické písmo, převážně se věnovali zemědělství, pěstování plodin a chování domácích zvířat. Byli velice malí, dosahovali výšky 140 – 150 cm, navíc se dožívali dost nízkého věku. Průměrný věk, který dosahovali, byl 34 – 38 let. Známé jsou jejich kultovní obřady, opředené velkou brutalitou, obřady zahrnovaly oběti jak zvířecí, tak lidské, dále peří vzácných ptáků, plodiny, a to vše v duchu plodnosti země a vyšší úrody. Zřejmě vlivem nedostatku jídla a zemědělských katastrof, velkého vedra a nedostatku vody došlo k úpadku říše, vzrostly neustálé boje za získání zdrojů a půdy, začali se „mísit" mezi sebou, což mělo za následek mutace a genetické poruchy. To vedlo k postupnému úpadku a nakonec k zániku říše.

 

Překrásné jsou jejich unikátní stavby, velkolepé, obrovské stavby velkých měst. Krásné nástěnné malby s motivy hadů, pum a jiných zvířecích motivů coby symbolů síly a krutosti. Velmi vysoké královské stavby připomínající pyramidy, propracovaná náměstí, prostory pro trhy, kanalizace, větrání, vše v harmonii se zákony přírody, používali kámen a drahé kovy.

 

Díky jejich dokonalé znalosti astronomie a pozorování hvězd sestavili známý máyský kalendář, založený na principech periodity, cyklicky se opakujících skutečností dle měsíce a hvězd, periodického stvoření a zániku světa. Kalendář byl sice nepřesný, počítal s méně dny (asi 289 dny), ale i tak je to prototyp dnešního kalendáře.

 

Vzhledem ke světovému významu této kultury je dodnes v oblastech, kde žili Máyové, k vidění mnoho rituálů v tradičních oděvech a s tradiční choreografií. Je to pompézní podívaná, nejen turistická atrakce, ale opravdu kus pravdivé minulosti, historie, která se dodnes udržuje živá, natolik bohatá a originální, jedinečná, že je nejen vědním oborem, ale i filozofií života v postmoderním dnešním světě.
Máyská kultura má opravdu co sdělit.

 

Na ukázku máyského rituálu se můžete podívat ve videu.

 

 

O tom, jak se v Mexiku žije, nebo o postavení žen, si můžete přečíst v předchozích článcích.

 

Celkové hodnocení:

Vaše hodnocení:

foto-redaktor

Mgr. Alena Valová

porodní asistentka

Profil
Zaujal vás článek?

Sdílejte ho se svými přáteli

Vedli jsme se sympatickým, opravdu starým pánem žensko-mužskou debatu. Krátili jsme si totiž čas v lékárně, která měla technické problémy s pokladnami. No, kdy jindy je taky vhodnější chvíle na technické potíže než v momentě, kdy skutečně pospícháte? On se hodně ptal a já tedy vyprávěla. Pokladny jsou najednou v lati a tak se rozcházíme. Na rozloučenou se ke mně však ještě přitočí a říká: „Jo, jo, ženský svět, ten jsem nikdy nepochopil. Někdy se až divím, že je tam vůbec místo pro chlapy. Jasně, možná ten jeden OSUDOVÝ, ale jinak se teda nechytáme!“ Tahle věta mi zněla v uších ještě tentýž večer u hrnku s horkou kávou. Jak tohle myslel? Osudový? Ženský svět a muži? Ti osudoví? U nich to přece začíná a končí.

11.3.2019
Hodnocení:

Vím, vím, jarní příjemné téma jako vyšité, viďte? Jenže drogově závislí lidé prostě mezi námi jsou. A s prvními intenzivně hřejivými paprsky je to hold tak nějak víc vidět. Ať je jaro, léto, nebo první středa v měsíci, drogově závislí se mezi nezávislými neoddiskutovatelně vyskytují. Tato problematika tady byla, je a zřejmě vždycky bude. Téma drog ale současně lehce jednoho svede k tomu, aby nad tím s opovržením ohrnul nos, bič a pryč. Nic nevidím a neslyším. Ale, zavírat před realitou oči nemá žádný valný smysl. Naopak. Je správné být ve střehu.

10.4.2019
Hodnocení:

Všichni k životu potřebujeme naději. Idealismus nám pomáhá překonávat každodenní realitu, mnohdy tvrdou až k nevydržení. A Hollywood tu naději prodává.

27.8.2017
Hodnocení:

Přicházející letní počasí i návrat do běžného života po karanténě nás lákají ven, kde se s oblibou věnujeme nejrůznějším sportům. To má mnoho pozitivních aspektů, zejména při náročné práci bez dostatku pohybu. Udržujeme se v kondici, prodlužujeme si aktivní věk, vyplavujeme do těla hormony štěstí a nabíjíme se energií. I čistě rekreační sport však v dnešní době vybízí hlavně k výkonům a vytrvalá snaha překonávat sebe samého i ostatní může vést k vyčerpání a zranění.

22.6.2020
Hodnocení: