Gleidshop
Eshop

Ženy (u)štvané životem

Šílená únava, citelné tloustnutí, frustrace, špatná nálada, nervy na pochodu a uvnitř pusto prázdno. Někam do neznáma se poděla vaše jiskra a smysl pro humor se z vás také odstěhoval. Přece nejíte, nespíte, dřete se, honíte se do poslední minuty dne, pořád a pořád nemáte na nic čas a přitom se máte stále hůř a hůř. Jenže jakto? Vždyť vy se přece tááák snažíte. A jsme doma! Nesnažte se a raději vzpomeňte, kdy jste si naposledy dopřála vlastní radost, nebo osvěžující odpočinek v jakékoliv podobě?

pixabay.com

 

A teď sama sobě odpovězte, kdo, nebo co za váš mrtvolný stav může (pokud tedy zrovna nejde třeba o boreliózu)? Snad melancholický podzim? Nedostatek vitamínů? Brzké stmívání? Bohužel, za okolnosti se tentokrát tak úplně neschováte. Nene, sundejte klapky z očí a zastavte se, protože jinak bude hůř. 

Stále častěji se potkávám se ženami, které se tak snaží, až úplně zapomenou žít. Čas je pro ně bič a radost z prostého bytí žádná. Mají chmurné myšlenky, nic je nebaví, nic moc nemá smysl, atraktivita šla ruku v ruce s tím vším také do háje, ale stále se SNAŽÍ jet na plný plyn. Když ale snaha nepřináší žádné výsledky, pak to znamená, že je čas se prostě nesnažit. A to s úplně klidným svědomím. Jde o to, že když ztratíte rovnováhu a stopku sama v sobě, převažují starosti a povinnosti, změní vás to. Ať chcete nebo ne. Ať si sebevíc namlouváte, že takhle je to všechno v pořádku, že vy jste v pořádku, není tomu tak. 

 

Jsme tím, co děláme, ne tím, co říkáme

Umění zvolnit je poměrně těžká disciplína. Vypadá to sice stejně jednoduše, jako si vyčistit zuby, ale opak je pravdou. Samotný odpočinek a pár chvil pro ženskou duši nejsou až takový problém, ale dopracovat se k nim je pořádná dřina. Máme totiž neutuchající pocit, že všechno musíme stihnout, zvládnout a udělat. Máme dny nabité k prasknutí a naplánované povinnosti i svědomitě plníme. Tak jakýpak problém? Když přece zvládnete za den všechno, co jste měla, uspokojivý pocit se dostaví. Áha, ale on najednou nikde. Všechno jakž takž vlastně klape, jen vy nějak ne a ne být ve své kůži. Radost se nedostavuje, ale to není nic, co by vás rozhodilo. Držíte přece pohromadě, takže o nic nejde. To nevadí, že nemáte radost. A tak se zkusíte ještě víc snažit. Ale snažit se pořád víc a víc, ovšem v nefunkčních osobních kolejích, to je dlouhodobý průšvih. Takže když dokola říkáme: ale jó, vždyť já si ten čas na sebe udělám, ale až jindy, teď nemůžu... jsme prostě jen tou, která říká, že si ho udělá. Nejsme tou, která si ho udělala a je jí proto fajn. Nechat se uštvat životem není nic hrdinského, ani obdivuhodného. Je proto nesmysl nejíst, nespat, udržovat se v permanentním stresu a divit se, proč nedopneme kalhoty a proč s námi kamarádky končí hovory rychleji, než bývalo obvyklé. 

Proto pro vystoupení z bludného kruhu pro začátek úplně postačí, když přestanete podceňovat spánek. Když se vyspíte, uvidíte věci úplně jinak a s jasnější myslí. K tomu přidejte dobré jídlo, obklopte se báječnými lidmi, uměním, knihami, filmy, vůněmi, hudbou nebo čímkoliv jiným, co milujete a co je na dosah. Vnímejte život a sebe, jen pár minut, každý den.

 

Nahatá za úplňku? Né, díky

Když jste uvnitř jako mátoha, jako mátoha i vypadáte. Zhoršuje se vám pleť, kila letí nahoru, podrážděnost je vaše druhé jméno a už jen čekáte, kdy se zase objeví ta parádní bolest hlavy. Jestli chcete v tomto mrtvolném a nemastném neslaném stavu setrvat dlouho a dál máte v plánu hrdinně předstírat, že čas pro sebe žádný nepotřebujete, pak si k tomu všemu ale do blízké budoucnosti přidejte i padání vlasů, ztuhlé svaly, bolavé klouby, zavodňování, hektolitry kávy, která vás ale nijak nenakopne, protože ani nezaregistrujete, jestli pijete desátou, nebo dvacátou a už vůbec ji nebudete pít kvůli požitkaření.

 

Také vás nemine totální rozhození, nebo úplná ztráta menstruace. Ne, počkejte s tím jásotem. Ano, jistě, chápu, život bez menstruace zní jako setsakramentsky skvělý a bezbolestný nápad, ale ať se nám to líbí nebo ne, s menstruací odchází z těla i to, co v něm již nemá být. A ať to zní jakkoliv směšně, týká se to i nahromaděných, nevyventilovaných, neodžitých a potlačovaných emocí. A když žádná menstruace, pak ani žádná úleva. Koneckonců ne nadarmo je cyklus v několika fázích. Když vzpomeneme byť na jednu jedinou a to předmenstruační fázi, uvidíme, jak všechno souvisí se vším. V této fázi jde o dobu, kdy žena sice musí čelit mnohem intenzivnější únavě, rozčiluje nás, že se tělo bez našeho přičinění zvětšuje a jsme náladové, ale zároveň je to doba největší kreativity a nápaditosti. Problémy, se kterými nejdřív nešlo hnout, najednou vyřešíte lusknutím prstu. Uklízíte jako divé i tam, kam jste se před pár dny ani nechtěly podívat. Celou touhle divokou čistkou dáváte vale nejen nepořádku, ale také staré energii. Současně je to i doba, kdy se obracíte do sebe. Táhne vás to k seberealizaci a sebevyjádření. A jestli jste si právě teď začaly ťukat na čelo a už jen čekáte, kdy vás pošlu tančit nahé za úplňku na Petrovy kameny, pak buďte bez obav! Nejsem uctívačkou ženských dnů a obracím otráveně oči v sloup úplně stejně jako vy, když vidím den D v kalendáři, ale je při nejmenším dobré si alespoň uvědomit, že není-li menstruace, není úleva. A pokud sama sebe stále bojkotujete, pak je paradoxně menstruace ještě jakýmsi posledním ventilem. Když se ale i ona ztratí, pak vám tělo dává jasný signál, že je za pět dvanáct a jde to s vámi z kopce. Protože ani ta protivná perioda se nevytratila jen tak pro nic za nic bez příčiny. 

 

A tak buďte, vnímejte, poslouchejte sama sebe, dopřejte si klid, jezte, pijte, spěte, mluvte, mlčte, naslouchejte, svěřujte se, zpomalte, nehoňte se. Pokud i teď chcete hlasitě protestovat s tím, že právě na tohle všechno ale nemáte čas, dobře si to rozmyslete. Jinak jsem nucena vytáhnout na vás to nejklišovatější klišé: zítra už tady nemusíte být. Tak kdy chcete žít?

Celkové hodnocení:

Vaše hodnocení:

foto-redaktor

Barbora Klímová

"jak být stále ženou"

I když je Bára maminkou velmi živé holčičky, čas na vlastní klid a ženskost si vždycky najde. Někdy u sklenky vína, jindy u hrnečku s kávou. Je zbrklá a spontánní pozorovatelka života i koketa s otázkami k zamyšlení. To ji často dostává do humorných situací, které najdete v jejich článcích. Ctí seberozvoj a svět opravdových mužů, ve kterém si užívá být opravdovou ŽENOU.

Profil
Zaujal vás článek?

Sdílejte ho se svými přáteli

Většina z nás miluje nové oblečení! Jasné barvy, hladký tvar, zářivá čistota, hebké nadýchané části - prostě pastva pro smysly. Pokud navíc ještě dokonale sedí na postavě, startují naši nedočkavost ukázat se světu v novém kousku do závratných výšin. V některých případech neváháme ani chviličku a v novém kousku odcházíme už z obchodu. Chyba? Tedy z hlediska zdraví a bezpečnosti zásadní!
23.5.2018
Hodnocení:
V horkých letních dnech všechny rostliny odpařují mnohem více vody než běžně po zbytek roku, jsou v době plného vývinu, většinou se chystají kvést. A jak se tedy o ně postarat, když jedete na dovolenou?
7.7.2016
Hodnocení:

Máte doma studenta, který by rád cestoval, ovšem vy nemáte dostatek prostředků nebo vám to okolnosti zkrátka nedovolují? Nevěste hlavu, studující mají nespočet možností na cestování a studium dohromady!

10.9.2018
Hodnocení:

Slovo „hysteria“ je řeckého původu a v překladu označuje dělohu. Dlouhá staletí se mylně mělo za to, že příznaky psychopatické hysterie jsou čistě ženskou záležitostí. Dnes víme, že tato porucha se projevuje i u mužů.

29.5.2019
Hodnocení: